Polská velvyslankyně v České republice Gražyna Bernatowiczová se může vzteknout. Rozběsnil ji reklamní spot T-Mobile, který “kreativně pracuje” s obrazem jejích krajanů jakožto kšefťáků s podřadným zbožím, šejdířů a podvodníků. Viz zde:  

  “Důrazně protestuji proti takovýmto spojením, která zjednodušujícím a skandalizujícím způsobem prezentují Poláky," píše paní Bernatowiczová českému T-Mobilu a žádá “okamžité stažení spotu”. Nic lepšího se T-Mobilu stát nemohlo a tvůrce spotu by za to měl dostat zvláštní odměnu. Protest velvyslankyně totiž kampani zajistí mimořádnou sledovanost. Zapojit do reklamy skandál, který k ní přitáhne pozornost, je snem všech kreativců.   Legrace z muslimů: proč ne?   Reklama vždy pracuje s nadsázkou a humorem, ale tahle má navíc i trochu racionální jádro. Připomeňme pět skandálů točících se kolem “kvality” polských produktů: 1. V únoru 2012 se ukázalo, že firma z Poznaně nakupovala levnou posypovou sůl na silnice a přidávala ji do potravin (do klobás, šunky a rybích konzerv, ale i do chleba a pečiva). 2. V květnu 2012 vyplavalo na povrch, že polští zmrzlináři chuť zmrzliny vylepšují bizarními aromaty. Vanilku nahrazují piperonalem, který se používá k hubení vší, vůně třešní dosahují pomocí aldehydů užívaných při výrobě gumy a barviv, ananasové aroma “tvoří” z octanu ethylnatého, který slouží k čištění kůží. 3. V květnu 2012 zajistili kontroloři české Státní zemědělské a potravinářské inspekce polské zelí obsahující nebezpečnou kyselinu mravenčí. Ta se používá jako konzervant krmiv pro hospodářská zvířata, ale pro lidskou výživu je zakázána.   To se jim to šlape, když si právě daly klobásu z mršin a zmrzlinu s přípravkem proti vším!   4. V březnu 2013 prasklo, že masokombináty v Lodžském vojvodství přidávaly do masných výrobků maso z uhynulého nebo nemocného dobytka. 5. Na podzim 2013 se zjistilo, že polští farmáři krmí skot masokostní moučkou vyrobenou z pošlých zvířat. Už od roku 2003 je to přitom v Evropě zakázáno, protože se tak na člověka šíří “nemoc šílených krav” (BSE).

---

  Jenže o kom to všechno vypovídá? O nás Češích. Jsme národ discountů a slev, kterému jde jen o to, aby jídlo bylo co nejlevnější. Pak se ale nesmíme divit, že se k nám dováží nepoživatelný odpad – my ten levný šunt přece chceme! Chceme ho stejně jako chce Ivan Trojan v reklamě ten levný telefon. Kdyby ho nechtěl, Polák by neměl kšeft. Ale pozor, naprostá většina polských potravin je velmi kvalitní. Podívejte se třeba na stránky prémiové lahůdkářské firmy Krakowski Kredens ZDE. Proč se v Česku její výrobky neprodávají? No protože by nám připadaly "moc drahé". Proto Poláci vyvážejí své zemědělské a potravinářské produkty nejčastěji do Německa, Velké Británie, Francie, Nizozemí a Ruska. Poláci mají navíc, stejně jako my, označení toho nejkvalitnějšího, co jejich země vyprodukuje. Potraviny s červenobílým symbolem a textem Poznaj Dobrą Żywność (něco jako naše KLASA) opravdu stojí za to. Není jich málo. A nijak zvlášť drahé nejsou.   Mnohem podstatnější je ale neschopnost polské velvyslankyně brát věci s nadhledem. Slovenská spořitelna si před časem v jedné své kampani udělala podobnou legraci z Čechů. Ukázala nás jako burany a vyžírky, kteří si pořád jen něco “požičávajú”. Viz reklamní spot zde:     Urazilo vás to a naštvalo? Rozzlobili jste se kvůli tomu na Slováky? My jsme se naopak s chutí zasmáli. Reklamní spot totiž vtipně nastavil zrcadlo jedné zcela dílčí vlastnosti Čechů, což je fajn. Vidět, jak nás vidí jiní, je vždycky zajímavé a přínosné. Už proto, že vás to nutí zamyslet se: nechovám se náhodou někdy jako ten český buran z klipu? A navíc přece všichni cítíme, že to tvůrce spotu nemyslel zas tak úplně vážně. Netvrdí přece, že jsou takoví všichni Češi. Vtipně si hraje s národnostními stereotypy a předsudky. S legrací T-Mobilu z Poláků je to stejné. Nikdo si na jejím základě nezačne myslet, že KAŽDÝ Polák je šejdíř. Máme s ní ale jiný problém: vybrala si příliš snadný a “politicky korektní” terč. Nikdo by si nedovolil udělat legraci z Romů, žen, gayů, muslimů, důchodců, postižených…   Legrace z židů: proč ne?   Ale proč vlastně? Humor přece nemusí být jen zlý a rozdělující lidi. Může fungovat i přesně opačně, tedy jako sociální tmel. Mám kamarády Vietnamce, homosexuály i postižené, a dokonce kamarádím i se ženami (i když jen občas). A právě tím, že si z nich dělám legraci, jim říkám: “Do mé party patříš právě proto, že se ti můžu svobodně zasmát, aniž bys to hned cítil(a) jako urážku.” Oni se na oplátku svobodně smějí třeba mé plešaté lebce. To samé platí i pro Poláky. Pokud se jim nemůžeme svobodně zasmát, je prostě něco špatně. Velvyslankyni Bernatowiczové by měl proto někdo vysvětlit, že je sice směšná, ale k smíchu to bohužel není. P.S. Nám plešatým se můžete zasmát ZDE.