Nejednalo se tehdy o premiéru v pravém slova smyslu, spíše takové otrkávací zkušební představení pro rodinné příslušníky a známé. Oficiálně byla hra pro veřejnost poprvé uvedena 4. října téhož roku. Jaké byly začátky tohoto vskutku originálního autorského divadla?

GALERIE Divadlo Járy Cimrmana

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Poprvé se se jménem všeuměla Járy Cimrmana setkáváme ještě před založením jeho divadla. Konkrétně v dnes už legendárním rozhlasovém pořadu vysílaném z nealkoholické vinárny U Pavouka. Pytel s ukázkami z jeho díla se roztrhl poté, když dr. Hedvábný (alias Karel Velebný) nalezl v Liptákově při budování krbu truhlu napěchovanou jeho tvorbou.

O podrobnostech tzv. 1. Liptákovského objevu se dozvěděli diváci právě během přednášky předcházející hru Akt. Cimrmanologové dobře vědí, že ke slavnému objevu došlo 23. února v 10.05 hod. dopoledne kolem roku 1966.

Ponechme však stranou osobnost tak širokého formátu, jakou Jára Cimrmana byl a zaměřme se na divadlo, které na jeho odkaze vybudovali jeho následovníci. Myšlenka založit divadlo se zrodila v hlavě rozhlasového redaktora Jiřího Šebánka, který se s nápadem svěřil Miloni Čepelkovi, Ladislavu Smoljakovi a Zdeňku Svěrákovi. Všichni se pak společně, včetně Karla Velebného, stali zakládajícími členy divadla.

V té době bylo politické klima uvolněnější, tj. příznivější pro vznik malých divadel než období bezprostředně předcházející či následující. A tak byla vedle oficiálních scén zakládána tzv. divadla „malých forem“.

První premiéra Divadla Járy Cimrmana se konala před propuknutím tzv. pražského jara. Cenzura v té době přestávala téměř fungovat, s tlakem shora se tak divadelníci zatím potýkat tolik nemuseli. V poklidném duchu byla uvedena i druhá hra Vyšetřování ztráty třídní knihy.

Jenomže pak přišel srpen 68 a na scénu se vrátila cenzura. První premiérou v posrpnové atmosféře byla Hospoda na mýtince. Datum premiéry připadl na 17. duben 1969, tedy den, kdy byl Alexandr Dubček ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ nahrazen Gustávem Husákem. Došlo k tomu v době představení. Ladislav Smoljak vzpomínal, že zaznamenali podivný šum v hledišti, aniž by zatím věděli, co se děje.

Rok 1972 byl pro Divadlo Járy Cimrmana hodně bouřlivý. V lednu se soubor musel přestěhovat z Malostranské besedy do Reduty. Nic dobrého to ale nepřineslo, krátce po přestěhování byl totiž provoz Reduty téměř na tři čtvrtě roku pozastaven, současně byl vydán zákaz účinkování Divadla Járy Cimrmana v Praze. I přes zákaz však divadlo hrálo, například v Divadle Na Zábradlí. Od nové divadelní sezóny se zase vrátilo na scénu Reduty.

V té době byl upraven scénář prvních dvou uvedených her. Děj Aktu i Vyšetřování ztráty třídní knihy byl ze současnosti přenesen do časů Rakouska-Uherska, čímž byla jednak všechna představení souboru sjednocena, zároveň se tak divadelníci vyhnuli mnoha komplikacím. Například ve hře Akt byl příslušník VB nahrazen sexuologem, ve Vyšetřování ztráty třídní knihy zaměnili zase ministra školství za zemského školního radu.

Nutné ústupky

Divadlo Járy Cimrmana muselo dělat celou řadu ústupků, ale vždy tak, aby se nezaprodalo době. Nebyly to jednoduché časy. Na počátku 80. let došlo k zákazu hry Akt. Hra zmizela z repertoáru na rok a půl. Podobný osud stihl později i Lijavec, se kterým se autorská dvojice Smoljak-Svěrák odvážila na hodně tenký led. Vystupuje zde totiž postava poručíka Pihrta, který se snaží z ostatních vymámit protistátní vtipy.

Lijavec se měl navíc původně jmenovat Herberk, jenomže tento název neprošel přes schvalovací komisi. Vyvolával by totiž dojem nepořádku, což by mohlo vyznívat jako kritika současnosti. Komise doslova slovíčkařila - v textu donutila nahradit slovo tovaryš za vandrovník, aby označení nepřipomínalo ruské továrišč.

lijavec.jpg

Hra Lijavec se svého času ocitla na zakázané listině (Foto: Youtube)

Lijavic byl po několika málo reprízách, navzdory začleněním všech změn, stejně zakázán.

Zde si přečtěte o tom, že Fóry Ladislava Smoljaka nás nikdy neomrzí.