St. Clairova porážka, bitva u řeky Wabash nebo také bitva tisíce mrtvých. K proslulému střetnutí mezi americkými indiány a armádou Spojených států amerických došlo 4. listopadu roku 1791. Toho dne se konfederace několika domorodých kmenů, která se zformovala, aby se postavila koloniální expanzi do své historické domoviny, úspěšně a drtivě postavila velkému kontingentu amerických vojáků u řeky Wabash v západním Ohiu.
Překvapení z rána
Generálmajor Arthur St. Clair, jenž ke své nemilosti trpěl vysilující dnou, byl údajně varován prezidentem Georgem Washingtonem, aby se „vyvaroval překvapení“. Přesto 3. listopadu, když se jeho vojsko utábořilo podél řeky Wabash, postavil jen málo strážných a nevybudoval žádné polní opevnění.
Následujícího rána na něj a jeho 1 400 mužů zaútočil zhruba stejný počet indiánů vedených náčelníkem Miamiů Malou želvou a náčelníkem Ševanů Modrým kabátem. Menší roli v bitvě sehrál také mladý Tecumseh, který sloužil jako zvěd.
Masakr
Indiáni, rozmístění v dobře organizované formaci půlměsíce, stříleli a podle slov jednoho z pozorovatelů se prakticky nepozorovaně přesouvali „ze stromu na strom“. Američtí milicionáři v panice prchali, čímž uvedli celé americké síly do zmatku, zatímco vojáci, kteří stáli na svých pozicích, byli obklíčeni a houfně koseni domorodými bojovníky.
Během pouhých tří hodin krvavého boje bylo zabito nejméně 600 amerických vojáků a desítky stoupenců vojenského tábora. Odhady počtu mrtvých indiánů se pohybují kolem několika desítek.
Odplata
Vítězství indiánů však nemělo dlouhého trvání a dlouhodobější účinek. V roce 1794 se vrátila lépe vycvičená a profesionálnější armáda pod velením generála „Mad“ Anthonyho Wayna a porazila mnohakmenovou konfederaci v bitvě u Fallen Timbers. Podle podmínek následné smlouvy byly kmeny nuceny podstoupit svému nepříteli většinu území dnešního Ohia a části sousedních států.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
