8. dubna roku 1993 odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Výjimečný byl mimo jiné tím, že se toho dne na palubě nacházela astronautka Ellen Ochoaová, která se brzy poté stala vůbec první hispánskou ženou ve vesmíru.
Ellen Ochoa
Ellen Ochoa se narodila 10. května roku 1958 v Kalifornii ve Spojených státech amerických. Prarodiče z otcovy strany byli původem z mexické Sonory, z které se přestěhovali do Arizony a posléze do Kalifornie, kde se narodil otec Ellen.
Ani jeden z rodičů neměl vysokoškolské vzdělání, predispozice pro budoucí povolání astronautky byly tedy spíše nepatrné. Navíc v době, kdy chodila na střední školu, se její rodiče rozvedli a ona tak žila jen s matkou a svými bratry.
Discovery
V roce 1985 poslala přihlášku do programu NASA pro astronauty, která byla posléze zvážena během výběrového řízení v roce 1987. Ochoa se sice dostala na pohovor, ovšem vybrána nebyla. Svou přihlášku tak průběžně aktualizovala a rovněž si udělala pilotní průkaz, aby získala provozní zkušenosti.
V roce 1988 získala doktorát z elektrotechniky na Stanford University. Do NASA byla Ellen Ochoa vybrána v lednu roku 1990 a astronautkou se stala v červenci roku 1991. O dva roky později byla vybrána jako astronautka pro připravující se misi. Na své první misi Ellen Ochoa sloužila jako „mission specialist“, a to při devítidenním letu do vesmíru, jehož hlavním úkolem bylo zkoumat ozónovou vrstvu Země.
Ellen Ochoa se tak během mise na palubě raketoplánu Discovery stala první hispánskou ženou, která se dostala do vesmíru.
Další lety
Ellen Ochoa poté absolvovala ještě další tři mise raketoplánem, z nichž jedna se týkala dalšího výzkumu atmosféry a dvě mise byly zaměřeny na dopravení potřebných komponentů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Během celkových čtyř letů strávila Ochoaová ve vesmíru dohromady 40 dní, 19 hodin a 35 minut.
Kromě svého „mimoplanetárního“ přínosu sloužila Ochoaová v oblasti výzkumu vesmíru i z povrchu Země. Je držitelkou několika patentů na technologie související s automatickým průzkumem vesmíru a v letech 2013 až 2018 zastávala funkci ředitelky Johnsonova vesmírného střediska – byla tak rovněž první hispánskou ředitelkou a druhou ženou na této pozici. Kromě řady dalších ocenění obdržela nejvyšší vyznamenání NASA, Medaili za zásluhy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
