fb pixel Co vás čeká ve Třetím světě. Díl pátý. – G.cz
Vyhledávání

Co vás čeká ve Třetím světě. Díl pátý.

…a proč do těch chaotických a špinavých zemí vůbec jezdit? Na www.g.cz se to budete dočítat v seriálu. Sepsal jsem ho poté, co jsem na desítkách cest po Asii prožil asi tři roky života.

Ivan Brezina
Ivan Brezina 19.9.2014, 19:00

   

Jiné doteky

Muslimští muži si na potkání podávají ruce. Je to nezávazné a neosobní (na rozdíl od potřesení rukou v Česku) a znamená to jen něco jako „Vnímám tě“. Ruce budou na potkání podávat i vám, což může být na rušné ulici od úplně cizího člověka trochu nezvyk. Je to ale jen místní forma pozdravu „Ahoj cizinče“, a navíc to láme ledy v oficiálních situacích. Umíte si představit, že byste v Česku přišli třeba na stavební úřad v Jilemnici a třásli si s jeho šéfem tlapou? Myslel by si, že jste se zbláznili, a bral by to jako útok na svou úřední funkci a nezávislost. Zkuste to ale na pákistánské celnici a uvidíte, jak budou přísně se tvářící muži v uniformách potěšeni. Usmějí se jako malé děti a odbavení proběhne rychleji. Když poprvé přijedete do Indie nebo Pákistánu, zdá se vám, že většina zdejších mužů jsou homosexuálové. Na ulicích běžně potkáte pánské dvojice, které se zcela veřejně a nepokrytě vodí za ruce. Jenže dotyky mají v jiné kultuře jiný význam. Tohle je prostě projev mužského přátelství, nic víc. Na druhou stranu ale v Asii nikdy nespatříte, že by se za ruce vodil muž a žena. Fyzický kontakt mezi oběma pohlavími je na veřejnosti tabu, což byste měli dodržovat i vy. Jedete s partnerem nebo partnerkou? Pokud se ho budete veřejně dotýkat, objímat ho nebo ho dokonce líbat, bude to pro domorodce asi stejné, jako kdybyste s ním u nás doma souložili na náměstí. holding_hands Kamarádi, nic víc   Hlava je v Asii považována za nejcitlivější, nejčistší, nejintimnější a nejposvátnější část těla. Cizím lidem se na ni nesahá stejně, jako se jim u nás nesahá na zadek. Jste v pokušení pohladit po hlavě roztomilé dítě nebo osmiletého buddhistického mníška? Rychle na to zapomeňte, dopustili byste se závažného porušení lokálních společenských norem. Naopak nohy jsou na Východě chápány jako nečisté. Nikoho se jimi proto nedotýkejte. A když si sedáte, dělejte to tak, aby vaše nohy netrčely směrem k jiným lidem, k chrámovému oltáři nebo k sochám.  

Jiná hygiena

Jedna z prvních věcí, která na cestě po Asii zkolabuje, budou vaše hygienické návyky. Prvních pár dní se nejspíš budete štítit posadit ve vlaku na zaplivanou lavici, podat ušmudlanému domorodci ruku, natož pak u pouličních stánků něco sníst. Všechno vám bude připadat neuvěřitelně špinavé (a upřímně řečeno, ve srovnání s domácím standardem to taky všechno neuvěřitelně špinavé je). Poznání, že hygiena je vlastně věc velice relativní, ale přichází rychle. Úkony, které jsou pokládány za soukromé a nehygienické, jsou podmíněny konkrétní kulturou, stejně jako třeba způsoby očisty. Průměrný Ind se na rozdíl od vás až třikrát denně sprchuje a pravidelně si pečlivě čistí uši (pouliční čističi uší mají skvělé obchody). Většině hinduistů budete ale připadat špinaví i proto, že formálně stojíte mimo kastovní systém. Nevpustí vás do některých svých nejsvětějších chrámů a nikdo z nich by se po vás nenapil z lahve s vodou. IMG_0261 (1) Čistí, čistí a najednou ticho...   Na druhé straně se v Asii nikdo nerozpakuje močit, kálet a plivat na ulici, při ranním čištění zubů vyluzovat neskutečné dávivé zvuky, plivat kolem sebe krvavě rudé sliny zbarvené žvýkáním betelu atd. Za jednu z největších neslušností ovšem Indové považují obyčejné smrkání do kapesníku. Zkuste to udělat ve vlaku a uvidíte, jak si od vás všichni znechuceně odsednou. Je to jen další důkaz, že společenské normy jsou jen „naučené“ a od kultury ke kultuře se proměňují.  

Jiná rychlost času

Připravte se na to, že v Asii nemá na rozdíl od Západu čas žádnou cenu. Na všechno je tu stále dost času a nikdo tu nikdy nikam nespěchá. Nezbude vám, než se prostě tomuto jinému chápání času přizpůsobit a brát věci tak, jak jsou. Autobusy a vlaky běžně odjíždějí s hodinovým i větším zpožděním, aniž by se tomu někdo divil a rozčiloval se. Nejela loď mezi ostrovy dnes, jak podle jízdního řádu měla? Nevadí, třeba pojede zítra! images Kam by spěchal?   Sliby s časovým údajem proto na Východě nikdy neberte doslova. Pokud vám domorodec řekne, že vyřízení čehokoli bude trvat jen půlhodinku, můžete čekat i několik dní. Také úřední hodiny a otevírací doby obchodů se často nedodržují. Může se vám třeba stát, že na vás nebude mít nikdo čas, a to přestože jsou úřední hodiny. Každý přece ví, že si úředníci musejí v klidu vypít svůj odpolední čaj a že se je nevyplácí rušit v jejich rozjímání.   Předchozí čtvrtý díl najdete i s odkazy na další předešlé díly ZDE.  
TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články