fb pixel Císař a jeho bratři: 6 zajímavostí o málo známých sourozencích Františka Josefa I. – G.cz
Vyhledávání

Císař a jeho bratři: 6 zajímavostí o málo známých sourozencích Františka Josefa I.

Když jste císařem Rakouska - Uherska jako František Josef I., strhujete na sebe veškerou pozornost. Obzvláště pokud máte mladší sourozence, kteří jsou vaším císařským majestátem poněkud upozaděni. To je případ i mladších bratrů Františka Josefa. Připomeňme si jejich pohnuté osudy a jejich život ve stínu staršího sourozence, kterého nikdy nemohli překonat.

Jan Palička
Jan Palička 18.6.2017, 13:13

1) Ferdinand Maxmilián

Dva roky po Františku Josefovi se bratru dosavadního císaře Ferdinanda I. Dobrotivému Františku Karlovi a jeho choti Žofii narodil druhý syn, který dostal jméno Ferdinand Maxmilián Josef. Dobové drby nicméně otcovství Františka Karla zpochybňovali a za skutečného otce Ferdinanda Maxmiliána označovali syna Napoleona Bonaparteho Napoleona II. který měl s Žofií bavorskou milostné pletky. Zatímco prvorozený František Josef se ve víru revolučních událostí roku 1848 stal císařem, jeho mladší sourozenec si s titulem arcivévody musel na svou slávu počkat. Ferdinand Maxmilián byl vzdělaný chlapec, který se zajímal o botaniku a přírodu a rád ji jezdil pozorovat i na Českolipsko. Oženil se s belgickou princeznou Charlottou, s níž žil jako císařský regent v Itálii.

2) Ferdinand Maxmilián mexickým králem

Štěstí se na Ferdinanda Maxmiliána usmálo v roce 1859, kdy se na něj poprvé obrátili v evropském exilu žijící mexičtí monarchisté. Sedmadvacetiletého arcivévodu jejich nabídka stát se mexickým císařem lákala, neboť by se mohl alespoň částečně vyrovnat staršímu bratrovi, s nímž pro jeho konzervativní postoje nikdy příliš nevycházel. V roce 1864 začal v Mexiku jako Maxmilián I. Mexický panovat, ač nikdy nebyl díky okolnostem korunován. Zároveň pozbyl veškeré rakouské šlechtické tituly a výsady. Během své krátké vlády se musel potýkat se sílícími nepokoji, které vyústili převratem Benita Juaréze, který Maxmiliána svrhl a jako prezident ho nechal v roce 1867 popravit. Nepomohla ani přímluva evropských panovníků a známých osobností nebo amerického prezidenta. Císařovna Charlotta ho přežila jen díky tomu, že v době revoluce byla v Evropě. Zpráva o manželově smrti ji zasáhla tak hluboce, že přišla o rozum a zemřela v roce 1927 jako choromyslná na zámku poblíž Terstu, svírajíc v ruce Maxmiliánovu porcelánovou figurku.

3) Karel Ludvík

Třetím synem Františka Karla Habsburského a Žofie Bavorské se stal v roce 1833 Karel Ludvík Habsburský, plným jménem Karel Ludvík Josef Maria. Ten ač byl jen o necelé 3 roky mladší než František Josef a o rok mladší než Ferdinand Maxmilián, žil celý život ve stínu svých bratrů. Neprojevoval vůbec žádný zájem o jakékoliv státnické povinnosti, od mala si uvědomoval, že v Rakousku-Uhersku pro něj nikdy žádná významná role nebude. I jeho vojenská kariéra byla z jeho strany spíše jen úlitbou slavnému jménu, kdy bylo zvykem, že rakouští arcivévodové absolvují důstojnickou školu. František Josef I. svého mladšího bratra jmenoval místodržícím ve Vorarlbersku a Tyrolsku, kde se ale Karel Ludvík jako ortodoxní křesťan nepohodl s vlivnými protestantskými kněžími a na svou funkci rezignoval a vzkázal bratrovi do Vídně, že už žádnou oficiální funkci zastávat nehodlá. Od té doby se jen objevoval na rozličných banketech a výstavách, čímž si vysloužil přezdívku Výstavní arcivévoda.

4) Zbožný otec následníka trůnu

Když jediný syn Františka Josefa I. Rudolf spáchal sebevraždu, vzhledem k tomu, že bratr Ferdinad Maxmilián byl již po smrti a nezanechal po sobě potomky, nečekaně připadla na Karla Ludvíka role následníka trůnu. Té se ale okamžitě zřekl ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda. S ním se skutečně do poslední chvíle počítalo jako s mužem, který nahradí svého strýce Františka Josefa I., nicméně jeho život ukončil atentát v Sarajevu, který rozpoutal 1. světovou válku. Na trůn tak nastoupil syn mladšího bratra Františka Ferdinanda Oty Karel, který byl vnukem Karla Ludvíka. Sám Karel Ludvík se vyznačoval svou velkou zbožností a silnou katolickou vírou. Podnikl i pouť do Svaté země, která se mu ovšem stala osudnou. Během koupele v řece Jordán se napil kontaminované vody a nakazil se tyfem. Stihl se ještě vrátit do Vídně, kde v křečích a bolestech v roce 1896 skonal.

5) Ludvík Viktor

Nejmladším, nejméně známým, ale zároveň i nejvíce kontroverzním bratrem Františka Josefa I. byl o celých 12 let mladší Ludvík Viktor Josef Anton. Ten sice po celý život měl zcela nulový politický vliv, ale jako benjamínek byl k velké nelibosti starších sourozenců rozmazlovaným oblíbencem své matky Žofie, která mu říkala Luzivuzi nebo Bubi. Jediné, o co se zajímal bylo umění. Rodové jmění utrácel za nákupy obrazů a soch a podporu umělců a výstav. Ludvík Viktor byl celoživotně neduživý, vyhublý s nevzhledným obličejem. Jakkoliv se těšil široké nelibosti svého okolí, jediný, kdo ho miloval byly staré šlechtičny z císařského dvora, které se přátelily s jeho matkou. Jejich miláček Luzivuzi je vždy k svátku a narozeninám obdaroval květinou a ony využívaly svého vlivu, aby ho bránily a přimlouvaly se za něj u jeho bratra císaře a švagrové císařovny Sissi, která Ludvíka Viktora obzvláště nesnášela.

6) Homosexuál a skandalista

Ludvík Viktor neměl žádné děti a zarputile se bránil tomu, aby byl oženěn s dědičkou brazilského císařství Isabellou. Důvod byl nasnadě. Ludvík Viktor byl totiž vášnivý homosexuál a dokonce i transvestita, který s oblibou nosil dámské šaty. Ač byla koncem 19. století homosexualita trestná a považovaná za hřích, Ludvík Viktro využíval toho, ž je bratrem císaře a podařilo se mu všechny jeho četné aféry s muži ututlat. Jeho život byl plný skandálů. Proslulé jsou například incidenty, kdy nahý obtěžoval neznámé muže ve veřejných lázních a masturboval před nimi. Kromě toho byl Ludvík Viktor známý i jako velký pomlouvač a rozšiřovatel těch nejhorších drbů. Císařovna Sissi o něm prohlásila, že byl odporným mužem s hadím jazykem. Františku Josefovi s mladším sourozencem nakonec došla trpělivost a nechal ho vyhostit na zámeček Klessheim u Salzburku. Zde byl následně zbaven svéprávnosti a zemřel. Jako jediný ze sourozenců není pohřben v rodové hrobce kapucínského kostela ve Vídni, ale na prostém hřbitově v Siezenheimu.

Zde se pak můžete přesvědčit o tom, že utajovaným synem císaře Františka Josefa I. možná nebyl nikdo jiný než první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Podobné články

Doporučujeme

Další články