fb pixel Chcete se proletět s dravci? Vyzkoušejte parahawking! – G.cz
Vyhledávání

Chcete se proletět s dravci? Vyzkoušejte parahawking!

Britský paraglidista vyvinul nový druh sportu, který kombinuje paragliding se sokolnictvím. Proletět se můžete s nepálskými supy.

Barbora Vrablíková
Barbora Vrablíková 31.3.2015, 09:00

Ptáci jsou úžasní tvorové a jejich elegance po staletí vábí nejen bezpočet ornitologů a nadšenců, ale také skoro každého, kdo sem tam vzhlédne k nebesům, aby fascinovaně civěl na letící hejna. Turisté v Nepálu mají už pár let možnost podívat se na ně zase z jiného pohledu - zatím, co je doprovází v letu. Za vším je dobrý úmysl otce projektu, Scotta Masona. Ten usiluje o vylepšení interakce mezi člověkem a ptákem, v tomto případě jsou to supi v jejich přirozeném prostředí.

Nově vzniklý sport, parahawking - kombinuje starověké sokolnictví s moderními technikami paraglidingu. Let začíná na stanovišti v Sarangotu, na horském úbočí, ve výšce přibližně 1450 m n. m. Odsud Masonovi instruktoři společně s klienty vzlétají za doprovodu vycvičených supů, aby si z ptačí perspektivy prohlédli nejen majestátní Himaláj, ale i tyto úžasné ptáky v letu.

Při následování vycvičených supů Kevina a Boba využívají paraglidisté jejich leteckých zkušeností, které do značné míry vychází ze schopnosti vidět až patnáctkrát lépe než lidé. Mohou tak sledovat také teplé proudění, které stejně jako paraglidisté potřebují k tomu, aby se vznesli vzhůru. Mohou díky tomu bez mávání křídly létat na velké vzdálenosti a značně tak ušetřit svou energii.

Tandemový let zkušeného paraglidisty s klientem, který obyčejně trvá 30 až 40 minut, je ovšem ještě vylepšen o tradiční a oblíbenou sokolnickou aktivitu. Odměnou ptačím "letovým instruktorům", vyhledávajícím zvedající se proudy, jsou kusy bizoního masa. Několikrát během letu je sezobnou z rukavice na klientově ruce, načež znovu odletí následovat okolní proudění vzduchu. Panuje tu perfektní symbióza.

Idea celého Parahawkingového projektu (The Parahawking Project) přišla v době, kdy na své cestě po Nepálu Scott Mason zjistil alarmující skutečnost, že populace asijských supů (konkrétně supa afrického, supa indického a supa tenkozobého) velmi strmě klesá. Za posledních 15 let poklesla o 99,9% (z původních asi 40 milionů jich zbylo jen několik tisíc), následkem čehož jsou tito ptáci dnes na pokraji vymření.

Viníkem je protizánětlivý lék Diclofenac, který je podáván hospodářským zvířatům, jejichž mršiny supi požírají. Tento lék supům totiž způsobuje fatální selhání ledvin. Vymírání supů má nejen neblahé ekologické následky, ale také vážné následky sociální. Supi totiž dokáží s velkou rychlostí zlikvidovat mrtvou masu, a tak působí preventivně proti nebezpečným infekčním chorobám.

Funkci supů v ekosystému lidé většinou považují za odpudivou a image supů je tak velmi pochybná. V Tibetu, Sečuánu nebo v Mongolsku jsou tyto ptáci naopak považováni za posvátné vykonavatele pohřebních obřadů (jsou jim předložena těla zemřelých). I to se návštěvníci Nepálu mohou dozvědět ve vzdělávacím a záchranném centru projektu, The Himalayan Raptor Rescue v severní Pokhaře. Díky péči místních pracovníků mají rehabilitovaní ptáci výbornou kondičku a obvykle se dožívají vyššího věku než v přírodě.

Parahawking se během několika let stal fenoménem, za kterým sem ročně zamíří stovky lidí. Za jeden let každý klient zaplatí okolo 200 dolarů (1000 rupií) s tím, že část peněz putuje na ochranu přírody. Kevin a Bob jsou vytížení ptáci, kteří svou prací pomáhají ochraně svých divokých příbuzných. V minulém roce se s klienty prolétli více než šestsetkrát. Mezi dobrodruhy je tedy zájem velký. Dokáže se však myšlenka celého projektu dostat do širokého povědomí?

Koncept létání s ptáky ovšem není novinkou. Například kanadský ornitolog Bill Lishman byl prvním člověkem, který v roce 1986 se svým rogalem vedl hejno migrujících hus. Celou ideu vylepšil francouzský ornitolog Christian Moullec, který simuluje mladým ptákům rodiče (jak už ostatně činil slavný etolog Konrad Lorenz). Díky tomu jim posléze může ukazovat bezpečné migrační cesty. "Jsem jejich adoptivní otec, ale když chci, aby mě následovaly, musím je k tomu vychovávat od začátku," vysvětlil Moullec Euronews. "Jsou v domě, od prvního dne s nimi každou noc spím. Je to docela zátěž, ale nakonec můžeme vyrazit na dlouhé cesty." V roce 1990 uskutečnil s hejnem třiceti hus cestu dlouhou 2000 kilometrů ze Švédska do Německa.

Je tedy nabíledni, že létání s hejny hus i The Parahawking Project budou mít další následovatele. A že spolupráce s ptáky i se samotnými dravci, trvající několik set let, bude i nadále vylepšována. Pokud tyto aktivity přispějí k ochraně těchto nádherných zvířat, fandíme všem nadšeným letcům o to více.

O ptačích hejnech se více dozvíte TADY.

Podobné články

Doporučujeme

Další články