9 důkazů, že své psy milujeme hlouběji a oddaněji než své partnery

Člověk, nejlepší přítel psa.

Obrázek uživatele Veronika Kratochvilova
Emoce a menstruace nejsou nemoce.

Nedávno jsem se pozastavila nad statistikou rozvodovosti. Čísla a procenta rozpadlých manželství mě ale zdaleka nerozhodila tolik, jako jejich příčiny. Nuda, nedostatek času, nedostatek porozumění, neochota sdílet zájmy a koníčky, odcizení... Pořád dokola se vymlouváme na to, že monogamní partnerské vztahy jsou obtížná společenská disciplína a přežitek vzpřičující se našemu živočišnému naturelu.

Domnívám se, že chyba není v naší přirozenosti. My věrní být umíme. Ale jen pokud má náš partner 4 nohy. Tohle je 9 důkazů!

1. Zatímco svého psa bereme na procházku několikrát denně, na výlet s partnerem si čas uděláme maximálně jednou týdně, o víkendu.

2. Ke svému psovi jsme něžní i ve chvíli, kdy nám zrovna není do skoku. Partnera pohladíme, jen když si to zaslouží.

3. Když se náš toulavý pes vrátí nad ránem, radostně jej vítáme! Toulavému partnerovi schválně necháváme klíč v zámku.

4. Když přijde náš pes zvalchovaný a potrhaný, starostlivě se o něj staráme a chceme se pomstít tomu, kdo mu ublížil. Když přijde náš partner s podlitinou, obvykle mu ještě přidáme.

5. Zatímco po svém psu jsme ochotni uklízet chlupy, hovínka i loužičky, svému partnerovi nadáváme do prasat, když si nevezme talířek.

6. Když potkáme příbuzné svého psa, můžeme se potrhat radostí. Rodokmen je základ! Kdykoliv se střetneme s příbuznými svého partnera, trpíme a dáváme své utrpení rázně najevo.

7. Kvůli svému psu odložíme důležitou pracovní schůzku i rande. Kvůli partnerovi ani pedikúru.

8. Když nám do postele skočí smradlavý pes, připadá nám to roztomilé. Jakmile má náš milý špinavé nohy, je v postelové klatbě!

9. Když náš pes ojede cizí fenku, je to hrdina a taky trochu darebák. Když se totéž povede našemu milému, je to sráč.

A TADY máte 18 smutných, ale pravdivých faktů o zvířatech.

Komentáře