Nevadský festival kultury, umění a ohně je zážitek, který každoročně promění kus pouště v kulisy jak z Šíleného Maxe. Bizarní lidé, bizarní vozy a bizarní performance s hořícími sochami v pozadí. Pokud jste tam nebyli, určitě oceníte alespoň hromadu stylových fotek.
Původně vzniknul Burning Man na oslavu slunovratu, tak trochu jako když u nás pálíme čarodějnice. Postavila se velká slaměná socha, která se zapálila, lidi si zatancovali na trochu elektra, vyšňořili se a celou noc dělali bugr hluboko v džungli. Postupem času se samozřejmě celá věc vymkla kontrole a dnes je z Burning Man jeden z největších festivalů vůbec. Na přelomu srpna a září se v nevadské poušti Black Rock, pár set mil od San Franciska, rozbije obří městečko plné karavanů, stanů a improvizovaných obydlí. Je tak velké, že je vidět ze satelitů – jeho tradiční céčkový tvar pokryje veliký prostor: není divu, letos se na festival přijelo podívat sedmdesát tisíc lidí.
Podívejte se na video z letošního ročníku, projděte si fotky, protože jinak je dost složité popsat, co všechno se na Burning Manovi děje. Obří skulptury, alegorické vozy, lidé v bizarních kostýmech, oheň ve všech formách a podobách, koncerty rockových a metalových kapel, chrámy zasvěcené všemu možnému a hlavně spousta lidí, kteří jen chtějí využít možnosti vyjádřit sama sebe.
Laikovi, který by se uprostřed Burning Man ocitl, by opravdu mohlo připadat, že sleduje další díl Šíleného Maxe. Obrovské zástupy poděsů v divných hadrech uprostřed pouště, kočírujících divná auta a uznávajících bizarní sochy a božstva. Nás baví především skutečnost, že něco podobného je ještě někde na planetě povolené. Že je Amerika policejní stát? Zajeďte si na Burning Man a pochopíte, že jakmile si odstojíte frontu u vchodu (kdo předbíhá, pozná ten policejní stát zblízka), budete vpuštěni do toho, co si představujete pod pojmem „země neomezených možností“.
V dobrém i ve zlém. Na Burning Manovi se dějí šílené věci, přesto se tu za celou dobu konání festivalu zabilo méně lidí než v průměrném americkém zapadákově. Tihle lidé totiž vědí, že oheň je dobrý sluha a zlý pán. Propanové performance šlehající vysoko do nebe proto obsluhují pouze školení inženýři. Všichni se tu chtějí především bavit a jsou si vědomi toho, že jakákoliv nehoda by tuhle jejich svobodu rychle zařízla z moci dozorujících orgánů. I proto je celý polygon obehnán plastovým plotem a po skončení festivalu se obří prostor kompletně vycídí, aby tu nezůstala ani stopa po lidské činnosti. Protože kdo umí uklízet, ten si může dovolit udělat pořádný bordel.
Tak zas za rok!
A když už budete v Nevadě, určitě se stavte v Goldfieldu. Je tam rozkošně mrtvo!
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
