Na Štědrý večer pak pláčou nad tisícem zmařených kapřích duší a slzy jim kanou na svátečního lososa či kuře, které koupili v anonymním supermarketu. Ach, ty Vánoce... Mají to být svátky klidu a míru, ale místo toho nám všem z nejkrásnějších zimních dnů jen pořádně hrabe. Pokud náš Čech přežil ve zdraví a bez pocuchaných nervů nákupní horečku, zařídil domácí úklid a upekl cukroví, už ty poslední dny čeká jako na smilování na onu poslední štaci - ozdobený stromek s dárky a sváteční večeři. Ale ani to není tak lehké jak se zdá.   vitalia.cz   Do Vánoc zbývá jen pár dnů, a tak jsme si s otcem a sestrou před velkým svátkem šli vybrat ke kádím ideální rybu, která doma padne pro dobro vynikajícího řízku a možná i polévky. To z nás ten den v duchu pokrokového 21. století udělalo bezcitné bestie týrající zvířata. Popravdě, tou bezprizorní bestií bude každý Čech pojídající rybičku (společně s označením alkoholika a xenofoba) každou zimu, pokud se všichni jedním lusknutím prstů nestaneme vegetariány a nebudeme navždy sluníčkově šťastní a celoročně zelení. To by byl ale mazecký vánoční zázrak, že? Jak jsem psala výše, zvyk sníst o Vánocích kapra, je pro Čechy a další evropské národy něco neodpáratelného. Sladkovodní ryby se v Čechách konzumují po celý rok, ale největší odbyt mají samozřejmě o Vánocích. Společně s Polskem jsme jejich největším producentem v Evropě a kapři se u nás v drtivé většině chovají mimo jiné kvůli největšímu vánočnímu odbytu. Stejně jako kuřata. Krávy, prasata... A tak dále. Rozdíl mezi kaprem a ostatními zmíněnými je asi jen takový, že si každý z nás nezajede na farmu a nevybírá si nejlepší prasátko, které nechá na místě odpravit a naporcovat, aby ho mohl manželce odnést domů na řízky. Zabijačky se jednou za život zúčastnil zhruba tak každý pátý Čech, ale nějak to všechno vychází z módy. Máme to rádi v hygienické čistotě, anonymní a bez krve. Pokud by se zrušil prodej ryb v ulicích, vztek vegetariánských aktivistů by nejspíš asi opadl - už by nebyli přímými svědky toho bezbožného vraždění na nejkrásnější svátky v roce.   brno.idnes.cz   Trochu se vrátím k načatým vánočním šupináčům. Mají ten život těžký, stejně jako jejich teplokrevní zvířecí kolegové. Někdo je prostě chce sníst, a za tím účelem jsou chováni. Po čtyřech letech nerušeného žraní a růstu jsou v říjnu vyloveni rybáři, kteří je umístí do sádek. Zde se do Vánoc nechají kapři vyhladovět, aby se zbavili bahenního pachu. A pak jdou do expedice. Buď do supermarketu nebo pouličních prodejů. Pokud se tedy nechcete z fleku stát mírumilovným vegetariánem (a komu by se to TEĎ z čirého přesvědčení opravdu povedlo, klobouk dolů, to je vánoční zázrak), můžete u kádě udělat tři věci. Zaprvé si kapříka necháte namístě zabít - a skončíte jeho utrpení rukou prodejce, který ví, umí a udělá to co nejrychleji. Nebo (zadruhé) si ho vezmete domů v igeliťáku. Hodíte ho do vany a uděláte tak radost svým malým dětem, které aspoň na chvilku budou mít k pokoukání vánoční rybičku. Pak na Štědrý den zahájíte boj a ten smutný fakt, že jste kaprovi prodloužili utrpení, je jen na vašem svědomí (které beztak umře při štědrovečerní večeři). Nebo uděláte třetí věc - blbost - kapříka koupíte a půjdete vypustit. Určitě jste už slyšeli o tom, že kapr s darovanou svobodou dlouho nijak nenaloží, protože z důsledku nedostatku potravy prostě zemře. Že je to mnohem lepší než ho nechat zabít u kádí? O tom bychom mohli velmi, velmi dlouho polemizovat. I tak mě doposud vnitřně zabíjí argument, který použila jedna má známá. "Zítra jdeme koupit kapra a půjdeme ho vypustit do řeky, přidáš se?" "Ale Aničko, slyšelas, že ten kapřík pak umře? Že ho to nijak nezachrání?" "To nevadí, i tak ho pustíme." Tedy nám z kapřího dilematu vychází jedna jediná cesta. Asi nejlepší je u kádě využít první možnosti. I když kolem vás budou pobíhat magoři, co chtějí místo kaprů vraždit štěňata, v hubě mají nabodané velké rybářské háčky a ukazují světu sekáčky pokryté krví, vy můžete být v pohodě. A ten kapr nakonec, po dlouhých měsících, také. Anebo - na to jsme vlastně téměř zapomněli - si dejte k večeři vakuovaně baleného lososa z Makra. Nebo kuře. Vždyť tu jde jen o tradici. A je to jen na vás, jestli se jí budete držet.   Co dál: můžete se podívat na 9 legendárních svátečních příšer, pohladit své zvukovody českými vánočními "hity" nebo si pomocí tohoto návodu zase zamilovat Vánoce.