602 let od upálení mistra Jana Husa: 6 zajímavostí o muži, o kterém toho vlastně mnoho nevíme

Před 602 lety byl v německé Kostnici jako kacíř upálen český církevní reformátor Jan Hus. Ač jeho smrt byla z hlediska nejen církevní historie významná, o životě tohoto středověkého učence toho vlastně mnoho nevíme a naše představy o Husovi jsou spíše domněnkami. Čím byl a stále je Jan Hus pozoruhodný?

1) Hus z Husince, ale z jakého?

Ve školách jsme se učili, že mistr Jan Hus pocházel z Husince. To je sice nejspíše pravda, co ale nevíme, je, kdy se vlastně Hus narodil a o jaký Husinec se mělo jednat. Rok Husova narození je odhadován na 1370 a ač si místo narození dějinného velikána osobuje Husinec na Prachaticku, stejně tak dobře se Hus mohl narodit v Husinci na Mladoboleslavsku nebo v jakémkoliv jiném dnes již zaniklém Husinci. Ostatně ten u Prachatic má první písemnou zmínku o mistru Janovi v kronice z první poloviny 17. století, kdy "jeho" domek měl vlastnit jistý Zikmund Nána. O důvěryhodnosti mistrova rodiště si tak může každý udělat vlastní obrázek.

2) V nesprávný čas na nesprávném místě

Z dnešního pohledu je mistr Jan Hus vnímán jako významný církevní reformátor. V historickém kontextu byly myšlenky tohoto teologa sice v mnoha ohledech pokrokové, nicméně o žádnou větší revoluci v chápání víry se nejednalo. S jistou nadsázkou můžeme říci, že pokud by se Jan Hus narodil o 50 let dříve nebo o 50 let později, nejspíše by v historii zapadl jako jeden z mnoha kazatelů s místy nepohodlnými názory. Hus ale bohužel působil v době církevního schizmatu, kdy se o post papeže v jednu chvíli ucházeli i tři lidé a situace v církvi byla nebývale vyhrocená. I církevní koncil v Kostnici nebyl svolán kvůli Husovi, ale kvůli rozpadu církve a nikdo tak neměl moc náladu na to zkoumat drobné názorové odlišnosti a raději šmahem udělali z Huse kacíře.

3) Hus jako vousatý asketa? Jen v uměleckých představách

Když si má člověk vybavit mistra Jana Husa, s pravděpodobností hraničící s jistotou mu před očima vyvstane postava asketického muže s polodlouhými vlasy pod čepcem a plnovousem. Vzhledem k tomu, že dobový portrét Husa neexistuje, do tváře mu pohlédnout nemůžeme. Můžeme ale prakticky s jistotou prohlásit, že naše představa jeho vzhledu realitě neodpovídá a ani odpovídat nemůže. Stejně jako všichni ostatní kněží té doby i Hus musel být hladce oholen a mít vyholenou i typickou středověkou tonzuru na hlavě. Ve vlastních dopisech se pak Hus popisuje jako malý člověk s kulatým obličejem a obtloustlou postavou. Husův portrét je tak spíše romantizovanou představou, stejně jako nejznámější portrét Karla Hynka Máchy, ze kterého rovněž básníka nikdo z jeho blízkých nepoznal a dušovali se, že Mácha takto rozhodně nevypadal.

4) Symbol pokroku, nebo zpátečník?

Hus je dnes oprávněně vnímán jako muž, který předběhl svou dobu a položil základy církevní reformace, kterou následně dotáhli k dokonalosti Martin Luther a jeho žáci. Mohl být ale Hus považován za pokrokového i ve své době? Paradoxně u kostnického koncilu mohl být Hus vnímán jako mnohem více středověce smýšlející člověk než někteří jeho raně humanističtí soudci. Hus sice chtěl církev měnit, nicméně z jeho pohledu byly navrhované změny návratem ke kořenům. Varoval před antikristem a blížícím se posledním soudem, což už bylo na počátku 15. století u církevních špiček považováno za překonané a zpátečnické. Husovo kacířství nicméně nebylo konstatováno na základě toho, zda chtěl církev reformovat dopředu, či dozadu, ale na základě toho, že církev měla dost problémů sama se sebou a nepotřebovala dalšího rozvraceče zvenčí a zbavit se ho touto cestou bylo nejjednodušším řešením.

5) Miláček komunismu i fašismu

O neobvyklou popularitu mistra Jana Husa se v tehdejším Československu postarali velkým dílem komunisté, kteří ho vyzdvihovali jako bojovníka za sociální spravedlnost, práva chudých obyčejných lidí a velkého českého vlastence. Stejně tak komunisté prezentovali husitské války jako obraz ideálu vzepření se útlaku. Realita byla, stejně jako ve většině případů komunistické ideologie a propagandy, úplně jinde. Hus nebyl žádným socialistou a samotný fakt, že kritizoval bohatství vrcholných církevních představitelů, z něj rozhodně nedělá bojovníka za chudé. Považovat Husa za českého vlastence je pak spíše důkazem toho, že ten, kdo si toto myslí, má minimální a navíc zkreslené znalosti dějin. Husité pak byli v rámci náboženských válek spíše skupinkou radikálních barbarů jako dnešní Islámský stát a ne žádnými ctihodnými válečníky proletariátu. Zajímavostí je i to, že v Husovi nalezla zalíbení nejen extrémní levice, ale i osobnost z druhého konce politického spektra, fašistický vůdce Benito Mussolini. Ten se na počátku své kariéry netajil nekritickým obdivem k mistru Janovi, uváděl ho jako jeden ze svých vzorů, napsal o něm monografii Jan Hus, hlasatel pravdy a dokonce se po jeho vzoru jednu dobu podepisoval jako "vero eretico" tedy pravý kacíř.

6) Církev se s Husem smířila, nikdy ho ale plně neuznala

Srovnávat dnešní katolickou církev s tou, která poslala mistra Jana Husa na hranici, je jako srovnávat jablka s hruškami. Církev za více než 600 let ušla dlouhou cestu a ostatně i učení Husa a jeho následovníků přispělo k její obrodě. Smíření s mužem, který byl dlouhá staletí označován za kacíře, nastalo až na sklonku 20. století. Teprve v roce 1999 veřejně papež Jan Pavel II. prohlásil, že hluboce lituje smrti mistra Jana Husa a násilností v českém národě, které Husova smrt rozpoutala, a vyzval ke smíření a Husovu hodnocení bez předsudků. Jak Jan Pavel II., tak jeho nástupci Benedikt XVI. a František se následně nezdráhali Husa označit za velkou osobnost a oceňovali jeho hlubokou víru a nezlomnost. Katolická církev nicméně nikdy explicitně mistra Jana Husa neoznačila za reformátora, stejně tak nikdy nebylo explicitně konstatováno, že nebyl kacířem nebo že jeho proces byl vykonstruovaný a zcela nelegitimní.

Důkazy toho, že husité a ISIS byli prakticky tatáž pakáž, naleznete zde.

Komentáře