34 otázek a odpovědí o tom, že nás čeká globální OCHLAZOVÁNÍ

Obrázek uživatele Ivan Brezina
08.7.2015, 13:07

Historický klimatolog Jiří Svoboda (62) bourá zelené mýty o klimatické katastrofě. Na základě svých studií klimatických cyklů v minulosti tvrdí, že zhruba padesátileté teplé a suché období pomalu končí – letní a podzimní teploty zůstanou stejné, ale zimní a jarní budou klesat.

Čím se zabývá váš vědní obor?

Klasická klimatologie studuje časový vývoj meteorologických řad: teploty, tlaku, oblačnosti, srážek… Teplota se v Evropě pravidelně měří zhruba od konce 17. století. Co bylo předtím, moc nevíme. Historická klimatologie se snaží dohlédnout dál. Zkoumá nejrůznější staré prameny a hledá v nich informace, které nějak souvisejí s proměnami klimatu.

Můžete to popsat blíž?

Ve středověkých kronikách se často píše zimách a o jejich délce, o povodních, o začátcích sklizní různých rostlin v různých zeměpisných šířkách, o příchodu časných a pozdních mrazíků, o suchých letech bez vody, o teplých zimách a podobně. Podrobně jsem například zpracoval údaje o vinařství v Čechách za období před zahájením pravidelných instrumentálních měření. Protože známe nároky vinné révy, co se týče hlavně teplot a počasí obecně, dají se z kvantity a kvality úrod vína relativně přesně extrapolovat průměrné vegetační teploty.

Co dalšího lze z pramenů vyčíst?

Mimo jiných pramenů jsem se seznámil se zápisky rychtáře Vaváka z Milčic u Poděbrad z let 1769 – 1816. Téměř v každém měsíci jsou popsány klimatické efekty, povodně, deště… prostě kvantum klimatických informací! Když se například dočtete, že byl takový mráz, že praskaly stromy, víte, že bylo kolem –25 °C. Dobrým indikátorem klimatu jsou třeba i údaje o cenách základních potravin. Pokud stál věrtel pšenice tři a půl zlaté, ale o rok později už jen jeden a půl, tak je jasné, že se oteplilo. Sestavil jsem cenovou řadu v Čechách od roku 1760. Jasně z ní vyplývá, že drahé roky měly studené a suché klima.

Jaké jiné prameny kromě písemností používáte?

Počátkem 80. let jsem třeba požádal Národní galerii o možnost prostudování obrazů holandských krajinářů. Vedení NG v čele s ředitelem dr. Kotalíkem se podivovalo, na co je potřebuji. Vysvětlil jsem jim, že v průběhu třicetileté války a rovněž i v letech po jejím skončení došlo pravděpodobně k velké změně klimatu. Porovnáním obrazů z té doby by se dalo odhadnout, jak silně kolísala oblačnost. A ukázalo se, že na nich je téměř stále zataženo.

Nizozemští malíři prý tehdy hodně malovali zamrzlé kanály…

Holandský klimatolog Aart Labrijn na základě záznamů poplatků přístavu De Bilt sestavil teplotní řadu, pojmenovanou pode tohoto města. Vycházel i z dobových obrazů datovaných do konkrétních měsíců, ze kterých se dá přesně určit, kdy byl přístav zamrzlý. Na této řadě, která začíná rokem 1706, je krásně vidět nejen ochlazení, ale i oteplení.

Jak daleko se dá v takových studiích dojít?

V publikaci Velká kniha o klimatu zemí Koruny České (Regia 2003), kterou jsem napsal s Zdeňkem Vašků a Václavem Cílkem, sledujeme klima v Českých zemích rok po roku , zpětně až do roku 1000. Zhruba do roku 1750 je možné sledovat klima téměř s denní přesností, ale dále do minulosti již údajů pochopitelně ubývá.

Za pětadvacet let jste analyzoval asi 1200 historických pramenů včetně 700 kronik. Co se vlastně s klimatem v minulosti dělo?

Rok 1000 je nástupem tzv. středověkého klimatického optima – právě tehdy osídlili Vikingové Grónsko. Přibližně do doku 1200 teploty stoupaly. Poté sice došlo k mírnému ochlazení, ale kolem roku 1380 se začalo zase oteplovat. Husitské války probíhaly v teplém a srážkově bohatém období. Tak třeba v bitvě u Sudoměře (25. března 1420) Žižka strategicky využil vypuštěný rybník. Dobové údaje například uvádějí, že rok předtím byl mimořádně deštivý podzim a v celých Čechách se rybníky vypouštěly, aby nepopraskaly.

Jak se klima vyvíjelo dál?

Po roce 1470 se trochu ochladilo, ale počínaje rokem 1520 začala teplota silně stoupat. V 16. století přišlo nejteplejší období od roku 1000. V letech 1520 – 1580 byly letní teploty asi o 2 °C vyšší než dnes!

Že by Ludvík Jagellonský a Ferdinand Habsburský pálili fosilní paliva?

Antropogenní vlivy lze samozřejmě vyloučit, ale teplotně šlo o analogii s dneškem. Tehdy se třeba v Polabí pěstovaly cukrové melouny. Existují zápisy z císařské kuchyně, která si jich tam každý rok objednávala tři vozy. Melouny se už nemusely draze dovážet z Itálie. A protože nejen v Čechách panovalo příjemné podnebí, došlo v 16. století k velkému rozvoji zemědělství (především vinařství), řemesel i umění.

Takže na klimatickou změnu zareagovala celá společnost?

Počasí řídí dějiny odedávna. V knize Utajené dějiny podnebí (Ivo Železný, 2002) podrobně popisuji, jak studené roky vždy korelují s hladomory, válkami a migracemi. Tak třeba ve 4. – 7. století n. l. došlo k ochlazení, které vyvolalo velmi pravděpodobně známé „stěhování národů“. Pokud se totiž v tehdejším primitivním zemědělství vícekrát za sebou neurodilo, vypukl hladomor a populace musela vyrazit někam za teplem.

V roce 1350 pustošila Evropu velká morová epidemie. Uvádí se, že vymřela asi třetina až polovina obyvatelstva. Populace se však během jedné až dvou generací opět obnovila, protože bylo relativně teplé a optimální podnebí umožňující bohaté sklizně.

Rčení „Za krále Holce byla v Čechách za groš ovce“ zase odkazuje k Ladislavu Pohrobkovi (1453 – 1457) a naznačuje, jak nesmírně rychle se v teplém období po husitských válkách ekonomika vzpamatovala.

Co se s klimatem stalo na konci 16. století?

Po roce 1590 přišla série tvrdých zim a klima se „rozkývalo“. Přibližně po roce 1620 přišel zlom. Začalo se prudce ochlazovat a nastala tzv. „malá doba ledová“.

A třicetiletá válka.

Přesně! Historici ji vysvětlují náboženským střetem, ale hlavním impulsem k ní byla klimatická změna. Hlavní atak přišel od Švédů, o kterých až do té doby v Evropě téměř nikdo nevěděl. Ochlazení totiž nejdřív zasáhlo severské země a Švédy doslova „vyhnalo“. Už v létě 1630 vtrhlo švédské vojsko do Pomořan. Klasickým příkladem je slavná loď Vasa, která se v srpnu 1628 potopila na své první plavbě ve stockholmském přístavu. Byla to sice vojenská loď, ale měla tři nákladní paluby. Šlo o první ze série takto stavených lodí – Švédové se plánovitě připravovali na dovoz potravin, protože jim ochlazení přineslo obrovské neúrody.

Zasáhlo ochlazení do každodenního života i v Čechách?

Přineslo celou řadu změn. Ve venkovských staveních třeba dřív kouř odcházel volně skrz střechu, takzvanými dymníky. Po roce 1620 se ale začaly stavět komíny a kamenné pece, aby se v chalupách udrželo teplo. Šlechtická sídla je měla samozřejmě již dříve, ale na venkov dorazily, až když se ochladilo. V průběhu baroka se v Čechách objevily i první svetry, které do Evropy přivezli Švédové. Rozšířily se i noční čepice a dlouhé kalhoty.

Kdy se pak zase oteplilo?

Malá doba ledová trvala více než sto let – teploty začaly růst až po roce 1730. Na klementinské řadě kulminují vysoké hodnoty v letech 1830 – 1840. Pak se klima „rozkmitalo“ a teplota se snížila. Klesala až asi do roku 1890 a od té doby stoupá.

Není tedy současné oteplení jen návratem k normálu po malé době ledové?

Od roku 1890 do současnosti se teplota zvýšila o asi 1,7 °C – tedy o prakticky stejnou hodnotu, o jakou před rokem 1890 klesla (1,5 °C). Problém ovšem je, že žádné „normální“ klima neexistuje a navíc přesně neznáme dlouhodobé cykly. Proto bych spíš řekl, že současné klima je „rozkmitané“. Letošní zima byla velmi teplá, předtím byly zase asi tři zimy velmi studené... Myslím ale, že dlouhodobě se klima překlápí směrem k ochlazení.

Dosáhlo už současné globální oteplování svého vrcholu? A kdo nebo co vlastně opravdu může za změny planetárního klimatu, když ne lidé? Čtěte dále...

1 z 2 stránekDále

Komentáře