Brýle na noční vidění jsou out, přicházejí ‚noční‘ oční kapky

Vidět, a nebýt viděn. Ve dne se musíte umět schovat, což v noci za tmy sice odpadá, jenže zase člověk nesplní první část tohoto armádního hesla – pokud si ovšem nerozsvítí, čímž ale poruší tu druhou část.

Vojáci, lovci, ale i ‚běžní‘ pozorovatelé, kteří potřebují vidět ve tmě, aniž by si na to svítili, musejí dnes brát zavděk různými okulárními pomůckami. Ty sice dobře slouží, jenomže pořád je třeba si je nějak upínat kolem hlavy a navíc i něco váží, klidně až půl kila.

Celý princip je založen na tzv. Tapetum lucidum, což je odrazivá vrstva mezi sítnicí a cévnatkou mnohých zvířat (např. koček a jiných nočních šelem), díky které vidí skvěle za šera a velmi dobře za tmy (a jejich oči ve tmě svítí, když na ně svítíte).

Biohackeři s kalifornského týmu nezávislých badatelů, který si říká Science for the Masses (Věda pro masy), přišli ale s revolučním řešením, díky kterému odpadne nošení nepohodlných vizorů – jsou to kapky pro noční vidění.

Vzali již známou látku chlorin e6 (Ce6), která se získává z hlubokomořských ryb a používá se k léčbě či mírnění následků některých druhů slepoty.

„Existuje poměrně hodně zdokumentovaných experimentů, kdy se tahle látka zkoušela na krysách a jiných pokusných zvířatech. Navíc se už od šedesátých let využívá k léčbě některých typů rakoviny,“ uvádí v jednom z rozhovorů Jeffrey Tibbets z týmu Science for the Masses (SfM).

„A proto jsme mohli po nezbytných přípravách přistoupit rovnou k experimentu na lidském dobrovolníkovi.“

Tím se stal Gabriel Licina, jinak hlavní konzultant pro testování a experimenty ze SfM. Stačilo 50 mikrolitrů Ce6 nakapaných do spojivkových vaků (ta růžová část na vnitřním okraji oka u nosu), odkud se látka dostala zakrátko až na světločivou sítnici.

Tedy, bylo to celé poněkud složitější – musely být použity oční rozvěráky, aby Gabriel nemrkal a nakapaný chlorin e6 mu všechen odtekl až na sítnici. Pak bylo nutné mu nasadit tmavé kontaktní čočky, protože Ce6 velice zvyšuje citlivost očí na světlo. Nakonec si stejně ještě vzal sluneční brýle.

Tahle první část se odehrála v noci v osvětlené garáži, odkud asi po hodině, kdy měla látka začít účinkovat, vyvedli Gabriela ven do naprosté tmy (sundal si předtím samozřejmě brýle a vyndal čočky a byl vyveden ven ‚poslepu‘). Chvíli ještě trvalo, než se rozkoukal – nejdřív rozeznal kontury svých rukou, pak postupně ‚uviděl‘ symboly a pohybující se předměty v asi desetimetrové vzdálenosti a nakonec i skupinky lidí postávajících kolem stromů na vzdálenost padesáti metrů.

Připomeňme, že se tak dělo v místech, kde byla černočerná tma a pro validitu experimentu byla podobně testována i jiná skupina bez kapek i jiných pomůcek – ta byla schopna jen v několika případech rozeznat čísi kontury.

Než se ale podobné kapky dostanou do běžného prodeje, uplyne ještě nějaký čas. Gabriel vypadá, jako když ho oči bolí nebo pálí – což ho taky bolely a pálily, jenomže to byl podle všeho důsledek použití očního rozvěrače.

Jakkoli to jinak vypadá velmi slibně, zbývá ještě zjistit, zda nemá látka pro lidské oko nějaké vedlejší účinky či dlouhodobější následky a jestli o ni za cenu, za kterou by se mohla prodávat, bude vůbec někdo stát.

Zatím si možná v noci normálně rozsviťte a v lednici si vyberte některou z následujících 8 nejlepších věcí pro zahnání noční žravosti.

Komentáře