fb pixel Biologové vytáhli želvě z nosu nebezpečný hnus: lidská nedbalost může zabíjet! – G.cz
Vyhledávání

Biologové vytáhli želvě z nosu nebezpečný hnus: lidská nedbalost může zabíjet!

Zamysleme se nad tím, zda je opravdu nutné konzumovat tekutiny pomocí brčka. A pokud ano, jestli bychom tyhle (a vůbec všechny) plastové věci neměli povinně třídit a recyklovat, protože jinak se dopouštíme trestného činu týrání zvířat podle § 203 Trestního zákoníku.

Radek Kovanda
Radek Kovanda 14.9.2015, 16:00

Nedávno chytili američtí biologové v rámci výzkumu mořského života u pobřeží Kostariky želvu, přesněji řečeno želvího samce. Jemu se to zřejmě nelíbilo, ale ve skutečnosti měl z pekla štěstí. Protože kdyby odchytu unikl, zanedlouho by zemřel.

Jak vidíte na následující fotce, želvák má cosi v levé nosní nozdře.

První myšlenka biologů byla, že jde o parazitického červa, který se nosem prokousává až k lebce, aby se zachytil na mozkovém kmeni.

Ale za pár minut bylo jasno, že se mýlili – šlo o něco úplně jiného a navíc zcela nečervího, neživočišného a vůbec nepřírodního.

„Z pouhého vědeckého zájmu jsme se mu snažili tu ‚divnou věc‘ z nosu vytáhnout,” popisuje následné chvíle Christine Figgener(ová), postgraduální studentka mořské biologie na Texaské A&M univerzitě. „A nebyl to žádný parazit, ba vůbec žádné zvíře ani nic živého, ale cosi plastového.“

Po téměř deseti minutách opatrného tahání a páčení vyndal jeden z členů týmu z krvácející želví nozdry k nepoznání sežmoulané brčko.

Studentka natočila celý nepříjemný zákrok na video, které posléze hodila na YouTube – tam jej během pouhých dvou dnů zhlédlo přes 200 tisíc lidí a k dnešnímu dni, tedy po měsíci má přes 5 milionů zhlédnutí.

„Ten zákrok vypadá fakt hrozivě, jako kdybychom želváka mučili, jenže kdybychom mu brčko z nozdry nevyndali, zemřel by.“

Brčko ze zaklínilo v nosní dutině a zvíře tak mělo potíže jak s životně důležitým dýcháním, tak s neméně důležitým čicháním – detekcí pachů, která slouží k vyhledávání potravy. Želvák pravděpodobně brčko spolknul a snažil se ho zase vyzvrátit – ale místo toho, aby se mu z jícnu dostalo do tlamy a z ní ven, vklouzlo mu do nosní dutiny, která se vzadu napojuje na ústní dutinu přes měkké patro – stejně jako u lidí. (Proto nám voda vtéká ‚zadem‘ do krku, když ji nechtěně vdechneme nosem, stejně jako nám může nosem stříkat ven, třeba když se při pití náhle zasmějeme.)

Těžké rozhodnutí

Následující video, které uvidíte na konci, není nic pro slabší povahy. Pro želváka je zákrok biologů bezpochyby velmi nepříjemný a bolestivý. Jenže tým neměl v tomhle případě moc na výběr – druhá možnost byla nechat neznámý předmět zvířeti v nose a pustit ho na svobodu.

Kareta zelenavá je nejmenší zástupce čeledi katetovitých. Na délku má cca 70 centimetrů a dosahuje hmotnosti pytle cementu = 50 kg. Živí se kraby, krevetami, langustami, mořskou travou, řasami, plži, rybami a nepohrdne ani slizkými medúzami. Ale občas spolkne i něco zcela nepoživatelného.

Jejich povolení k výzkumu zahrnuje sice odchyt živých zvířat a neinvazivní odběr vzorků z jejich kůže za účelem genetických studií, ale zakazuje jakýkoli transport živočichů mimo jejich ‚domovské území‘. Bývalo by bezesporu vhodnější vzít želváka k veterináři, udělat rentgen a pak mu cizí těleso z nozder ‚odborně‘ odstranit, jenže kdyby tohle biologové udělali a přišlo by se na to (a to by se na to přišlo), přišla by zákonitě i sankce za porušení podmínek povolení. A ta sankce by nemusela být pouze ve formě vysoké peněžní pokuty, ale také ve formě nepodmíněného odnětí svobody.

Po krátké debatě tak bylo rozhodnuto, že prozkoumají, co želvák v nozdře má. K tomu byl použit jediný vhodný nástroj na palubě – švýcarský armádní nůž Victorinox – a ten pak posloužil i k vytažení předmětu; a navzdory tomu, že při téhle ‚operaci v polních podmínkách‘ sebou želvák cukal, hrozivě syčel a z nozdry mu tekla krev.

A tady už máte slíbené video (želvákovo trápení končí v čase cca 7:50):

A na spravení nálady s ještě prohlédněte úžasný želví svět ve 12 fotografiích nebo se podívejte na věc, která je bezpochyby daleko příjemnější jak nám, tak i želvám – Jak se páří želvy? Stejně jako lidé.

Podobné články

Doporučujeme

Další články