O MIBO koloběžkách, fenomenálních přibližovadlech z Rožnova pod Radhoštěm

Na koloběžkáře se všude možně lidé dívají tak trochu jako na exoty. V Rožnově pod Radhoštěm jsou ale dvoukolá přibližovadla na denním pořádku takových 20-30 let. Dalo by se říct, že je to ráj koloběžkářů. A může za to jedna parta nadšenců.

Léto se dá trávit mnoha různými způsoby. Pěšmo, na kole, v autě, s padákem na zádech nebo pod vodou s plicní automatikou a ploutvemi. Osobně jsem letos ale bezmezně propadla koloběžkám a ne jen tak ledajakým.

Určitě od vás dojdu odpuštění, když si vytáhnu jedno malé klišé: "Když ji miluješ, není co řešit". Mastra od české firmy MIBO jsem po letmém seznámení nedokázala dostat z hlavy. Byla to všehovšudy dokonalá koloběžka, na pohled i při jízdě. Ztělesněná radost o dvou kolech. Češi si ještě pořád na koloběžkářskou módu zvykají a každého, kdo se řítí městem či na cyklostezce po tomhle přibližovadlu, mají za exota. Ale v moravském Rožnově pod Radhoštěm, kde MIBO sídlí a má svou výrobnu, kolobky nejsou vůbec nic nového. Právě odtud nejspíš pochází pro mnohé z vás zvláštní pozdrav:"Trhni si!" Slyšet to na kole či bruslích, nejspíš se šeredně urazíte. Ale koloběžkáři to myslí veskrze dobře. No vážně!

MIBO samozřejmě u nás není jediným výrobcem koloběžek. Máme tu hodně oblíbenou Kostku nebo jednu z nejlevnějších variant přibližovadel, Yedoo. U každého můžete mít svého oblíbence (a nikdo vám to ani nechce zazlívat), ale upřímně za firmou MIBO ostatní v několika věcích extrémně zaostávají. Především, ani jeden z nich nemá Břéťu Michálka.

Břetislav Michálek, který stál u zrodu všech těch mibáckých koloběžek, totiž začal opravovat a vyrábět kolobky už od roku 1968. A to už svědčí o jisté vyzrálosti řemesla.

Samotný Břéťa je takovou dlouholetou celebritou Rožnova a dnes ikonou celé firmy. Se svým koloběžkovým gangem (zní to vtipně, když si představíte partu chlapů na kolobkách, ale když téměř dvoumetrového Břéťu vidíte na vlastní oči, smích je poslední, co vás napadne) naskočil do Českého svazu koloběhu. Ten můžete znát pro jeho Rollo Ligu - koloběžkové závody, které se poprvé odehrály zhruba před 40 lety, na trase Praha-Brno-Ostrava. Břéťa letos oslavil šedesáté narozeniny, ale pořád si s koloběžkami nedává pokoj. Když mu zoperovali obě dvě kyčle, svoje uzdravení oslavil cestou do Santiaga de Compostely. Jak jinak než na svém přibližovadlu - ujel na něm zhruba 3 tisíce kilometrů. A to nepočítáme i další jeho cesty. Je to tedy všehovšudy nezničitelný člověk se zajímavým hobby, které poslední roky dobývá české cyklostezky.

MIBO oficiálně vzniklo až roku 1998. V Rožnově má dnes svou vlastní prodejnu a dílnu, kde zhruba deset kluků společně s Břéťou dává dohromady jednu koloběžku za druhou. Dnes mají v nabídce 8 základních modelů - pro dospělé i děti, na sport, rekreaci či pouhé "přibližování" po městech. Mají všechny typický vzhled - prohnuté stupátko, stejně tak i krk a hranatý, ostrý profil. A poslední dobou nabízí svítivě neonové barvy, které se vrátily takříkajíc do módy.

Zkuste se podívat na takové koloběžky Yedoo, Kostku a MIBO, pěkně popořadě, i s přihlédnutím na ceny. Když bych je velmi nadneseně přirovnávala k autům (nechť mi každý motorista odpustí), Yedoo by byla Fabie. Kostka zase třeba BMW. MIBO? Bezesporu Ferrari.

Jiné firmy nabízí koloběžky všech barev, rozměrů a cenově přístupné - a hned je jasné proč. Je to v jednodušší, levnější strojové výrobě. MIBO má naopak své vlastní svářeče, strojaře, mechaniky, kteří každou koloběžku konstruují od začátku až do konce. Jedou v původní "garážové výrobě", kterou už dnes volí jen málokterý výrobce. Je pro ně příliš složitá, časově náročná. Ale to právě kluci z dílny chtějí. A my vlastně taky.

Každá z koloběžek má dané přesné míry a Břetislav přiznává, že kdyby se při práci jen o setinu milimetru přepočítali, na celém výsledku to bude pak znát. Když jsou v dílně kluci v plném počtu, za měsíc jsou všichni schopni udělat až 250 koloběžek - ročně jich postaví takových 1500 kusů. Dílna má jednu velkou výhodu. S každou nově zkonstruovanou koloběžkou se přichází na to, co by se dalo zlepšit, co změnit, co naopak zachovat. Laik v tom vidí jen detaily, ale pro celkový efekt je to víc než žádoucí. To Břéťa například přišel na specifický skládací kloub, který znáte u modelů, jako je třeba Mastr. Nikdo jiný takový nedělá.

Do dílny v Rožnově klukům pravidelně chodí návštěvy a nikdy nejsou skoupí na to, aby ukázali, kolik práce je stojí jedna koloběžka. Jsou to takoví "hoši z garáže", kteří si rádi pokecají a neváhají všechno vysvětlit. Osobně bych vám doporučila s nimi strávit aspoň jedno odpoledne. Ať už jste do koloběžek blázen, či ne, vidět tuhle precizní práci na vlastní oči prostě potěší. Za poslední léta se kolem MIBO kolobrnd utvořilo silné jádro nadšenců a fanoušků, kteří na ně nedají dopustit.

MIBO dnes patří k cca třem nejvýznamnějším výrobců koloběžek v Čechách. S nikým ale v počtu prodaných kusů nesoupeří, jsou spíše malou, rodinnou firmou. Když už ale jednou totiž s koloběžkami MIBO začnete, jen tak snadno se od nich už nedokážete odloučit.

Jak jsem se pokoušela v dílně MIBO složit svou vlastní kolobku, na to se můžete těšit v příští fotoreportáži!

A TADY si můžete přečíst 5 důvodů, proč se zamilujete do skládacích koloběžek.

Komentáře