Angela Merkel jede za Trumpem. Na rozdíl od Macrona se s ním ale líbat nebude, jsou si totiž podobní

Obrázek uživatele Petr Boháček
27.4.2018, 10:04

Americký prezident Donald Trump je tento týden na roztrhání. Po francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi přijme v Bílém domě německou kancléřku Angelu Merkel. Politická představitelka našeho souseda si ale na rozdíl od Macrona s Trumpem asi nebude vyměňovat nekonečné zamilované pohledy, přátelské polibky a vřelá objetí.

Donny a Angela

Protiklady se přitahují, a proto jsme tento týden všude viděli, jak se americký prezident Donald Trump s hlavou Francie Emmanuelem Macronem hladí a drží za ruce. Až po skončení zdvořilostní části státnické návštěvy Macron Trumpovi zarazil dýku do zad v Kongresu, kde naprosto rozebral jeho populisticko-nacionalistickou ideologii. Dokonce i republikáni během toho vstávali a všemu tleskali – alespoň než jim došlo, že francouzský prezident kousek po kousku ničí všechny pilíře jejich politiky. Pak už aplaudováním šetřili.

Něco takového se určitě nestane během jednání s německou kancléřkou Angelou Merkel, která do Bílého domu míří teď. Kvůli přijetí téměř milionu uprchlíků ji sice všichni považují za „vítače“ (aspoň jim má kdo stavět mosty), jenže Angela je jasná konzervativní politička, která se Trumpovi v mnohém podobá.

Ani jeden z nich například není ochoten dělat jakékoliv ústupky národním zájmům. Prosperující Německo, které ze všech nejvíce vydělává na evropském jednotném trhu a eurozóně, ale odmítá hlubší ekonomickou integraci. Proč by německý daňový poplatník měl platit na italský nebo španělský dluh? A proč by Německo mělo zajímat, že budování ruského plynovodu Nord Stream 2 vadí východoevropským státům, když u nás Rusové zaměstnají jeho stavbou víc lidí?

Německo, které je hlavním ekonomickým motorem EU, už léta vzdychá, že tím lídrem Evropy je vlastně tak nějak z donucení, protože někdo to prostě dělat musí. Když ale přijde Macron s ambiciózním návrhem reformy eurozóny, tak se najednou Německo už nemůže vymlouvat na slabou Francii. Jakýkoliv ústupek ze strany Berlína je ovšem tabu. Germany First!

Merkel už před odjezdem do Bílého domu řekla, že Spojeným státu nová cla na EU nestáhnou. Proč by přece vůbec dělala nějaké ústupky a upozadila byť jen na vteřinu německý průmysl? Tenhle přístup může být zatím výhodný i pro Českou republiku, která je de facto 17. spolkovou zemí Německa. Pokud ale konzervativní vláda Angely Merkel nebude vnímat osud slabších evropských ekonomik zároveň jako osud Německa, může se taky EU rychle dezintegrovat.

A tady se podívejte na 5 největších přešlapů a skandálů Angely Merkel.


Komentáře