Alois Rašín by oslavil 150 let. 5 zajímavostí o prvním československém ministrovi financí

18. října 1867 se narodil jeden z mužů, kteří významně ovlivnili podobu prvorepublikového Československa. Alois Rašín patřil mezi ty politiky, kteří stáli u samého zrodu Československa a stal se prvním ministrem financí nové samostatné republiky. Připomeňme si jeho pestrý život v několika zajímavostech.

1) Mladý právník předurčený k politice

Alois Rašín se narodil jako deváté dítě Františka a Františky Rašínových v Nechanicích u Hradce Králové. Ač jeho otec vystudoval jen základní školu a původně se živil jako pekař, aktivně se zapojoval do veřejného života a pracoval pro druhé, což ho vyneslo nejen do funkce dlouholetého starosty Nechanic, ale až na post poslance tehdejšího nejvyššího rakouského zákonodárného sboru – Říšské rady. Právě otcova výchova malého Aloise předurčila k tomu, že i on nalezl kariéru v politice a stal se jedním z nejvýznamějších českých politiků v moderních dějinách země. O širokém rozhledu Aloise Rašína svědčí i to, že původně studoval medicínu, následně přešel na právnickou fakultu a posléze se věnoval hlavně ekonomii.

2) Český vlastenec odsouzený k smrti

Mládí v upjatém Rakousku-Uhersku vzbudilo v Rašínovi silné vlastenecké cítění a touhu po Československé samostatnosti. Nejprve se angažoval v mladočešské straně a jeho protirakouské aktivity mu vynesly dva roky žaláře a ztrátu titulu doktora práv. Následně byl amnestován, ale svého politického působení ve prospěch českého sebeurčení nepolevil. Po vypuknutí 1. světové války se Rašín zapojil do ilegální protirakouské odbojové organizace Maffie, za což byl odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Na popravu čekal v žalostných podmínkách rakouské věznice Möllerdorf, kde sdílel celu s Karlem Kramářem. Před šibenicí je oba zachránil nástup Karla I. na trůn, který v rámci navazování dialogu s Čechy a Slováky všechny odsouzené za protistátní činnost amnestoval.

3) Zakladatel Československa a první ministr financí

28. října 1918 byl Alois Rašín jedním z těch mužů, kteří vyhlásili československou samostatnost. Byl to právě Rašín, kdo sepisoval text takzvaného Prvního zákona, uvedeného památnou větou „Samostatný stát československý vstoupil v život“. S Rašínem se ve vládě jeho někdejšího spoluvězně Karla Kramáře počítalo na post ministra vnitra, ale on sám si vymínil, že bude ministrem financí, což bylo pro Československo požehnáním. Díky Rašínovi se podařilo bezbolesntě přejít z rakouské měny na českou a udržet ekonomickou stabilitu. Jako vyznavač rakouské ekonomické školy si zakládal na striktní rozpočtové kontrole. Post ministra financí získal znovu i ve vládě Antonína Švehly.

4) Smrt na následky anarchistického atentátu

Stejně jako život císařovny Sissi nebo arcivévody Františka Ferdinanda d'Este i život Aloise Rašína ukončil atentát ultralevicového anarchisty. Devatenáctiletý komunista Josef Šoupal na Rašína vystřelil 5. ledna 1923, když ministr vycházel ze svého bytu v Žitné ulici v Praze. Výstřel Rašínovi zasáhl míchu a způsobil ochrnutí. Po šesti týdnech u něj nastala celotělní sepse a zemřel 18. února 1923 na selhání organismu. Jeho vraha před trestem smrti zachránilo jen to, že podle tehdejších zákonů nebyl plnoletý, a dostal tak 18 let těžkého vězení, což mu bylo ještě o 2 roky prodlouženo za nevhodné chování. Po propuštění si nechal Šoupal změnit jméno na Ilja Pravda a s nástupem komunistického režimu se pokusil o vstup do KSČ. Jeho postoje a minulost byly ale tak extrémní, že ani komunisté ho mezi sebou nechtěli kvůli obavám, že by je zdiskreditoval.

5) Odkaz Aloise Rašína

Po Aloisi Rašínovi zůstalo nejen několik knih, které napsal, ale hlavně jeho odkaz velkého českého politika. Jeho portrét se objevil na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 a poté i na desetikorunové minci z roku 1992. Pamětní medaili Aloise Rašína uděluje Vysoká škola ekonomická v Praze. Po Rašínovi bylo zároveň pojmenováno už rok po jeho smrti pražské nábřeží od Palackého náměstí do Podolí. Ve 40. letech bylo nábřeží přejmenováno na Lažnovského, po druhé světové válce bylo chvíli opět Rašínovo a od roku 1950 až do pádu komunismu neslo jméno Bedřicha Engelse. Dnes se opět jmenuje Rašínovo nábřeží, a to v úseku od Jiráskova mostu na Výtoň.

Komentáře