8 rad, jak se chovat k nemocnému Alzheimerovou chorobou podle nové terapeutické metody

Život s osobou postiženou Alzeheimerovou chorobou není jednoduchý. Ztráta paměti a kognitivních schopností, které jsou způsobeny degenerativními změnami na mozku, významně ztěžují běžnou interakci v každodenním životě. Nová terapeutická metoda nazvaná validace, kterou vymyslela americká gerontoložka Naomi Feil, pomáhá dezorientovaným seniorům s plnohodnotným životem. Zde je 8 rad, jak za pomocí této metody jednat s nemocnými.

1. Pokuste se vcítit do role nemocného


V první řadě se při jednání s osobou trpící Alzheimerovou chorobou pokuste odložit vlastní pocity a zkuste se vcítit do role nemocného seniora. Zklidněte se a pamatujte, že je to stále vaše babička či dědeček, který je pořád tím jedinečným člověkem, kterého máte rádi a který si zaslouží vaši úctu a respekt, a naslouchejte jejich potřebám.

2. Kopírujte chování nemocného

Při komunikaci s nemocným seniorem používejte empatii. Posaďte se do stejné úrovně jako senior, zkopírujte tón hlasu i intonaci, výraz tváře, udržujte oční kontakt a pokládejte otázky tak, že jen jinými slovy zopakujete to, co vám babička či dědeček sděluje. Nebojte se použít i jemný fyzický kontakt, pokud je to vám oběma příjemné – například ruce pod dlaně, přidejte se k pohybům, které váš nemocný příbuzný dělá a nasaďte jeho emoce na svoje.

3. Hledejte společně důvody chování nemocného

Může se stát, že vlivem pokročilého věku se vás dědeček stane inkontinentním a vinou Alzheimerovy choroby si pak vymýšlí absurdní příběhy, aby tento smutný fakt popřel. Kupříkladu se od něj můžete dozvědět, že mu uklízečka vylévá čaj do postele, že protéká voda stropem a tak má teď mokrou peřinu. Neutěšujte ho, že to nevadí, nevysvětlujte, jak je to doopravdy a nezlobte se na něj. Vciťte se do jeho situace a ptejte se: „Tvoje postel je mokrá? Je ti to nepříjemné, když je mokrá? Stává se to často, že máš mokrou postel?“ Pokuste se najít důvod společně tak, aby si ho i nemocný dědeček sám uvědomil a přijal.

4. Pomozte nemocným prožít potlačované emoce

Většina postižených Alzheimerovou chorobou v sobě dusí emoce, které si neodžili nebo je v sobě potlačují. Volný průchod těchto emocí má přitom zásadní vliv na to, aby si lidé na sklonku života mohli najít klid mysli a mohli se připravit i smrt. Dávejte najevo lásku také neverbálně. Doteky mají obrovskou moc spouštět emoce. Vžijte se do svých starých a nemocných blízkých, vstupte do jejich momentálního světa, pokládejte jim láskyplné otázky, zajímejte se o to, jak se cítí, co prožívají: „Chybí ti maminka/ babička/ syn? Jak moc ti chybí? Co pro tebe znamená?“ Prožívejte vše s nimi, souciťte s nimi, ale nelitujte je.

5. Nehádejte se, neodporujte a nelžete


Pokud se nemocný dědeček nebo babička nečekaně ptá po své matce, nevysvětlujte, že už zemřela, neodporujte, jen je tím zmatete nebo rozrušíte. Nesnažte se ale ani svým blízkým milosrdně lhát. Oni hluboko uvnitř dobře ví, že svou maminku dávno pohřbili. Možná současné projevy znamenají, že se nemocní senioři bez matky bojí nebo mají ve vztahu s ní nedořešený problém a nikdy neměli možnost vyjádřit své pocity. Zkuste přeformulovat jejich dotaz přibližně takto: „Tvoje maminka, hledáš ji? Je s ní něco? Je nemocná? Co jí chceš říct?“ Naslouchejte se zájmem a pozorně, a pokud to bude potřeba, nechte je, aby se vyplakali, potřebují totiž vyjádřit své pocity.


6. Obviňování neberte osobně, hledejte příčinu vzteku nebo smutku


Jestli vás nebo někoho v rodině nemocná babička obviní, že jste ukradli její snubní prsten, nejdříve se nadechněte, vydechněte, zkoncentrujte se a hlavně s ní jednejte v klidu a nehádejte se s ní. Chápejte, že babička vidí tento prsten jako symbol a způsob, jak vyjádřit své emoce. Může také zastupovat něco nebo někoho z minulosti. Uvědomte si, jestli babičce třeba nezemřel nečekaně manžel, pro kterého tehdy nemohla
truchlit. Čím víc se budete hádat, tím víc se ona bude muset bránit. Empaticky naslouchejte a přeformulujte, co říká: „Babičko, já jsem ukradla tvůj prsten? Ten prsten je pro tebe důležitý? Kolik ti bylo, když jsi ho dostala?“ Přistupte na její hru, neuklidňujte ji, neodvádějte pozornost od nepříjemných věcí. Naslouchejte a opakujte citlivě a s empatií, co říká, dokud se nevypovídá či nevypláče a nedojde klidu sama.

7. Přistupujte k babičce či dědečkovi stále jako k plnohodnotnému člověku, který má svou důstojnost


Alzheimerova choroba sice začíná pomalu, ale připravte se na to, že se bude nevyhnutelně zhoršovat. Užívejte si pokud možno co nejvíce a nejdéle komunikaci s vaším blízkým. Budujte příjemné společné momenty a možnosti, jak se společně zasmát. I nemocní lidé se rádi baví. Nezlobte se na sebe za to, že nejste neustále takoví, jací byste chtěli, je to lidské. Nebojte se kdykoli obrátit na odborníky s žádostí o pomoc. V několika pobočkách českého Alzeimer centra naleznete špičkové odborníky, kteří vám a vašim blízkým ochotně pomohou a vysvětlí vám vše, co vás o nemoci bude zajímat.

8. Další praktické rady pro život s nemocným Alzheimerovou chorobou

1) Výrazně označte dveře v bytě – zejména toalety, východ naopak zkuste „zneviditelnit“ např. výmalbou
2) Vytvořte knihu s fotkami lidí a známých míst i s popisky
3) Pořiďte oděvy, které se snadno oblékají a svlékají, boty s neklouzavou podrážkou
4) Zajistěte bezpečné prostředí s dostatkem volného prostoru pro pohyb a případně záchytných bodů (madel, odstraňte ostré předměty, klouzavé koberečky a vratké kusy nábytku, znepřístupněte léky či chemické prostředky apod.)
5) Zaveďte denní rozvrh s časy pravidelných úkonů, včetně návštěv toalety
6) Nedělejte v bytě příliš mnoho změn, a pokud tak raději postupně
7) Dávejte jednoduché úkoly a pokládejte otázky, na které je možné odpovědět ano/ne
8) Před jídlem posaďte nemocného před již prostřený stůl, ať zamezíte zmatení
9) Podporujte soběstačnost, ale dopřejte nemocnému dostatek času, aby úkon provedl
10) Pokud se některé otázky často opakují, můžete napsat odpovědi na papír

Více jak o metodě validace, tak o Alzheimerově chorobě jako takové naleznete na stránkách Alzheimer centra případně na stránkách České alzheimerovské společnosti.

Komentáře