7 zabijáků kocoviny – osobně prověřeno a vědecky zdůvodněno!

Neocenitelné rady kalamitního pijáka východního typu.

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

S alkoholem mám tak hluboké životní zkušenosti, že jsem díky němu třeba vystupoval v televizním dokumentu Zdeňka Potužila Kapitoly o chlastu (sledujte mne na 23:43). Kromě toho, že od patnácti let sám kalím, mne jako vystudovaného biologa zajímá i fyziologická problematika fungování etanolu v lidském organismu.

Závisláci a kalamitňáci

My pařiči se pracovně dělíme na dvě skupiny. První skupinou jsou průběžní pijáci, kteří si každý den dají jedno (nebo několik) piv, případně jednoho (nebo několik) panáků. Většinou se sice nezlijí do němoty, ale jsou na nejlepší cestě k vytvoření závislosti. Za nějaký čas už totiž bez napití nedovedou fungovat. Většinou pijí i o samotě, což je mimochodem asi nejděsivější. Alkohol je přece hlavně společenská záležitost – uvolňovač zábran a stydlivosti, rozpouštěč komplexů, vymazávač starých sporů a rozbuška kolektivního zpěvu a dobré zábavy.

Druhou skupinou jsou kalamitní (nárazoví) pijáci, kam řadím i sebe. Chlast k životu nijak nepotřebuju a dobře se bez něj obejdu třeba i pár týdnů nebo měsíců. Pití je pro mne čistě sociální fenomén a sám se skoro nikdy nenapiju. Jednou za čas se prostě “chytnu špatný party” a společné jásání pak většinou skončí špatně. V totální opilosti mne ohrožuje zranění (zlitý jak dělo někam spadnu a něco si rozbiju nebo zlomím) a ostuda (pobliju se, poperu se, udělám skandál). Výhodou ale zase je, že neriskuju závislost. Pití mi prostě nechybí.

V realitě sice mezi oběma skupinami existují různé přechody, ale schválně – kam byste zařadili sebe?

Co je kocovina?

Do bezvědomí se často chlastá v Rumunsku, na Ukrajině nebo v Rusku. Někdy o sobě proto mluvím jako o “kalamitním pijákovi východního typu”. A za ta léta praktických zkušeností jsem důkladně prověřil, co u mne na kocovinu funguje a co ne. Nedá se tomu ale porozumět, aniž by člověk věděl, co kocovina vlastně je. Čistě fyziologicky jde o různě namíchanou kombinací nejméně čtyř nepříznivých faktorů:

1. Odvodnění organismu.

Alkohol blokuje antidiuretický hormon, který v ledvinách řídí zpětnou resorpci vody. Kvůli tomu běháte čurat víc, než kdybyste nechlastali, až vyčuráte víc vody, než je pro organismus únosné. Právě proto taky máte v kocovině tak strašnou žízeň.

2. Iontový rozvrat.

S nadbytečně vyčuranou vodou se zbavíte i kuchyňské soli a dalších elektrolytů a minerálů, které tělo nezbytně potřebuje.

3. Nedostatek krevního cukru (glukózy).

Alkohol způsobuje roztažení periferních cév a zrychlení metabolismu (odtud klamný pocit, že je vám teplo), čímž dojde k vyčerpání energetických zásob a pocitu slabosti. K tomu dále přistupuje nedostatek glukózy v krvi, způsobený “zaměstnáním” jaterních buněk při odbourávání alkoholu. Tyhle buňky jinak udržují stálou hladinu krevního cukru, a po chlastu na to prostě nemají čas (viz následující bod).

4. Otrava produkty rozpadu alkoholu.

Etanol (líh) jaterní buňky metabolizují (spalují) na látky, kterých se dokáže snadněji zbavit. Z hlediska kocoviny je nejpodstatnější acetaladehyd, což je také hlavní viník kocoviny. Pokud chlastáte nekvalitní a slazené alkoholické nápoje, přistupují k acetaldehydu i nejrůznější další chemická svinstva. Schopnost metabolizovat alkohol a zbavovat se produktů jeho rozpadu navíc bohužel klesá s věkem. Když se vylije gymnazista a muž v mém požehnaném věku, kdo na tom bude hůř, co myslíte?

Osobně prověřeno – co funguje?

1. Tuk

Pokud během pití budete jíst mastné věci, zaprvé se pomaleji opijete a zadruhé budou následky mírnější. Proč myslíte, že se na Moravě ke slivovici nebo vínu podává nakrájený špek, tučná paštika nebo klobása? Extrémní formou této ochrany před kocovinou je deci obyčejného stolního oleje, vypitá před odchodem na kalamitní kalbu, o které víte předem. “Vysmolí” vám žaludek, takže neodpadnete tak brzo.

Na první pohled to vypadá šíleně, ale že to opravdu funguje, jsem si v postpubertálném věku mnohokrát prověřil o Velikonocích v Podkrkonoší. Coby svobodní mládenci jsme s pomlázkami obcházeli domy, kde bydlely hezké slečny, a jako koledu dostávali panáky. Prvního, druhého, třetího, desátého… A v každém domě jiného. Ne že bych to snad přežil ve zdraví, ale díky deci oleje jsem se zvládnul dopotácet až na horní konec Kruhu u Jilemnice. Teprve pak jsem padnul.

2. Brufen, alnagon, acylpyrin…

Jak už víme z úvodu, alkohol “cvičí” s hospodařením organismu s vodou a mění osmotické poměry v těle. Jedním z příznaků kocoviny je proto bolest hlavy, způsobená rozpínáním a následným smršťováním mozkových buněk. Pomůže jakýkoli lék na bolest, ale osobně se mi nejvíc osvědčil brufen.

3. Med nebo glukóza

Pokles hladiny krevního cukru (glukózy) vyrovná cokoli, co obsahuje cukr. Silně oslazený čaj ale účinkuje poměrně pomalu, protože řepný cukr (sacharózu) musí tělo nejdřív přeměnit na jednodušší glukózu. Lepší je proto dodat tělu glukózu přímo. Ideální je med, glukózové bonbony nebo glukopur (prášková glukóza), který koupíte v lékárně.

4. Voda

V libovolné podobě a v co největším množství! Osobně kocovinu nejčastěji zalévám nejméně půllitrem ledové vody s vymačkaným citronem a cukrem (viz výše).

5. Sůl

Silná hovězí polévka hustě zalitá maggi je ráno po kalbě ideálním způsobem, jak se postavit na nohy. Podstatné ale je přesolit ji tak, že se skoro ani nedá jíst. Ze stejného důvodu na kocovinu dobře funguje i přesolený guláš, ovar nebo jiné maso v libovolné úpravě.

6. Pohyb

Nejhorší, co můžete v kocovině udělat, je povalovat se v posteli a skuhrat. Zaprvé se propadnete do deprese a sebelítosti a zadruhé výrazně zpomalíte odbourávání acetaldehydu, který vám koluje v těle. Chce to naopak pohyb. Čím větší námaha (a tím i rychlejší krevní oběh a silnější okysličení organismu), tím rychleji v sobě všechna ta postalkoholová svinstva spálíte.

Prakticky jsem si to ověřil na jedné z výprav do rumunských hor. Ve vesnici Glod v pohoří Maramureš jsme se brutálně opili domácí kořalkou a ráno ještě se silným “zbytkáčem” vyráželi na hřebeny. Bolehlav, nevyspání, těžké nohy, neuhasitelná pocit na blití… A k tomu těžký batoh, prudký kopec, drobné mrholení a vichr. Děsivá kombinace mi nejdřív dala nahlédout až na dno temnoty, ale asi po dvou hodinách jsem pozoroval, že kocovina jakoby zázrakem ustupuje. Večer po ní nebylo ani památky – v horách jsem ji prostě vyšlapal, vydýchal a vypotil.

Nejste v horách? Pomůže dlouhá procházka, běh nebo plavání. K fyzické aktivitě se jen člověk v kocovině musí doslova dokopat.

7. Piracetam

“Tajný” lék na kocovinu, který jsem objevil před lety při přípravě reportáže o “chytrých drogách” (nootropikách). Zcela legální a absolutně nenávyková látka je bez předpisu k dostání v lékárně. Používá se k léčbě poruch mozkové činnosti, ale zároveň i zbystřuje a zrychluje myšlení. Piracetam totiž zvyšuje průtok krve mozkem a tím i zlepšuje přísun kyslíku a glukózy do nervových buněk. Výsledné zvýšení IQ až o několik bodů se hodí třeba před zkouškou (osobně jsem na piracetamu udělal státnice na VŠ na samé jedničky). Zrychlení látkové výměny nervových buněk ale oceníte i v kocovině, která díky piracetamu rychleji odezní.

Mýty – co nefunguje

1. Káva a energydrinky

Na první pohled to vypadá logicky. Tělo a mysl jsou v kocovině oslabeny, takže je povzbudíme kofeinem. Ten ale kocovinu paradoxně ještě zhorší. Zablokuje totiž antidiuretický hormon, čímž zvýší ztrátu vody z už tak odvodněného organismu. Je to logické – i po samotné po kávě přece běháte čurat (aniž byste měli kocovinu), a po alkoholu taky. Když se fyziologické účinky obou nápojů spojí, vysuší vás to skoro na troud.

2. “Zázračné” preparáty

Na trhu je spousta pilulek, šumivých nápojů a dalších “medicín”, které slibují kocovinu zlikvidovat za pár minut. Jmenovat je tu nebudu, zbytečně bych vás sváděl k vyzkoušení. Postupně jsem to udělal sám – s nulovým výsledkem. Nic z toho prostě nefunguje. Kdyby to fungovalo, byl by nějaký vanálezce už pohádkově bohatý a možná by dostal i Nobelovu cenu.

3. “Vyprošťovák”

Oblíbený recept starých a zkušených alkoholiků je ve skutečnosti pověra. Když se ráno vzbudíte s kocovinou a dáte si pivo nebo panáka, přechodně se vám uleví. Malá dávka alkoholu vás zvedne, vtáhne zpátky do příjemného stavu a utlumí příznaky aktuální kocoviny. Následuje ale pár hodin do ještě horší kocoviny – osobně ověřeno! Vzniká totiž kombinovaná otrava (etanol plus acetaldehyd) s daleko horšími pozdějšími následky. Navíc jste na nejlepší cestě, aby se z vás stal závislák, který bez "ranního doušku" už ani nenastartuje.

Proč chlastáte?

Anketa se načítá...

A TADY máte 9 typů lidí podle toho, jak slaví Silvestra.

Komentáře