7 vynálezů, které náhodou ve stejnou dobu vymysleli různí lidé

Život vynálezce není žádný med. Neustálá lopotivá snaha o to, přijít s přelomovým vynálezem, který změní lidské životy, může člověku vynést onu pověstnou nesmrtelnost, jelikož navždy bude znám jako ten, kdo vymyslel něco, bez čeho si nedovedeme naší existenci ani představit. Nic pak není víc demotivující než zjištění, že váš geniální nápad napadl už někoho před vámi. Přesně to se souhrou bizarních náhod přihodilo vynálezcům následujících sedmi věcí.

1) Bankomat

Zastrčíte kreditní kartu do přístroje v zdi, zvolíte částku a vyberete peníze bez ohledu na denní dobu. Bankomat je dokonalým zlepšovákem zkostnatělého bankovního systému, kde jste se dříve bez návštěvy pobočky banky, která vedla váš účet, nedostali ke svým penězům. V roce 1968 s tímto konceptem přišel Američan Don Wetzel. Jaké ale bylo jeho překvapení, když zjistil, že v podstatě totožný přístroj již vyvinul o rok dříve Brit John Shepherd Barron pro banku Barclays Enfield.

2) Hromosvod

Na základní škole jste se nejspíše učili, že vynález hromosvodu, který chrání domy před zásahem blesků, je připisován premonstrátskému knězi Prokopu Divišovi. Pokud byste se ale na jméno vynálezce hromosvodu zeptali ve Spojených státech, dostalo by se vám odpovědi, že autorem vynálezu je proslulý americký státník Benjamin Franklin. Obě odpovědi by přitom byly správné. Franklin s nápadem přišel v roce 1749 a o pět let později stejný koncept v Evropě představil i Diviš. Trvalo ještě několik let, než se přišlo na to, že oba kontinenty používají stejný vynález nezávisle na sobě.

3) Mikročip

Integrovaný elektronický obvod do podoby mikročipu je jedním ze základních stavebních kamenů prakticky jakékoliv současné elektroniky. Zajímavostí je, že přelomový vynález, který odstartoval digitální éru, byl vynalezen hned dvakrát během půl roku. Jack Kilby přišel se svým mikročipem na podzim roku 1958 a na jaře 1959 pak jen drobně odlišnou verzi prezentoval i jeho krajan Robert Noyce. Jen Kilby se nicméně dožil toho, že v roce 2000 za svůj objev obdržel Nobelovu cenu, Noyce byl bohužel tou dobou již deset let po smrti.

4) Proudový motor

Druhá světová válka přinesla závody znepřátelených mocností ve zbrojení. Bylo potřeba vytvořit nové a lepší zbraně a bojovou techniku a tím získat výhodu před protivníkem. Zlepšit bylo potřeba i stará letadla s vrtulovými motory. Průlomem ve vedení letecké války byl vynález pohonu proudovým motorem, který umožňoval stíhačkám létat mnohem rychleji. Zhruba ve stejnou dobu první prototyp sestrojil jak Brit Frank Whittle, tak Němec Hans von Ohain. Po válce se oba sešli a spojili své síly na zdokonalování svého objevu.

5) Polykarbonát

Padesátá léta přála vývoji nových syntetických materiálů. Jedním z nich byl i polykarbonát - umělá hmota, která je dnes hojně využívána pro své dobré optické vlastnosti, ale i velké tepelné a nárazové odolnosti. V roce 1953 si patent na tento nově vyvinutý termoplast chtěl přihlásit Daniel Fox z americké společnosti General Electrics. Bohužel se ale k patentovému úřadu dostavil týden poté, co stejný materiál nechal patentovat Herman Schnell z německého koncernu Bayer. Následoval vleklý soudní spor o práva k užití polykarbonátu, ten vyhrál německý Bayer, ale soud povolil výrobu i Američanům.

6) Promítačka

Nápad na zařízení, které by promítalo na celuloidový filmový pás zaznamenané obrázky a vhodnou synchronizací by docílilo iluze pohybu, vznikl rovněž souběžně v USA a Německu. V roce 1895 předchůdce dnešních filmových promítaček představili jak němečtí bratři Sklandanowští, tak veterán americké občanské války Woodwille Latham. Obě promítačky navenek vypadaly odlišně, ale jejich princip a to, co vlastně dělaly, byl totožný.

7) Televize

Dnes nezbytná součást většiny světových domácností a nedílný zdroj zábavy všude na světě. Televize umožnila z pohodlí domova sledovat filmy, ale i živé zpravodajství a zábavné show. Nápad na přístroj, který by byl schopen přijímat vlny určité frekvence, převádět je na obraz a zvuk a ten rovnou zobrazovat na obrazovce, se zrodil hned v několika hlavách. Vynález televize je tak připisován hned pětici vynálezců z různých koutů světa, kteří v průběhu dvacátých let 20. století přišli nezávisle na sobě se svou verzí televize. Byli to Skot John Logie Baird, Američan Philo Farnsworth, Japonec Kenjiro Takayanagi, Američan Charles F. Jenkins a Rus Vladimir Zvorykin.

TADY se můžete podívat na vynálezy, které vznikly úplnou náhodou nebo omylem.


Komentáře