7 území, která by měl vůdce Miloš Zeman zabrat pro Česko!

Vojenské obsazení Krymu zdůvodňuje Moskva ochranou "utlačovaných" Rusů. Kde všude po světě utlačují Čechy? Jak toho obratně využít k rozšíření našeho výsostného území a proč je skvělé, že na Hradě sedí mimoň?
Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

1. Krym

Takhle vidí Putina Poláci, a ti mají Rusáky prokouknuté! (racjapolska.blox.pl) Takhle vidí Putina Poláci, a ti mají Rusáky prokouknuté! (racjapolska.blox.pl) Do vesnice Lobanovo (dříve zvané též Bohemka) přišli Češi už v letech 1860 – 1864. Pozvali je tam Rusové, kteří tak chtěli dosídlit oblast zpustošenou po krymské válce. V Lobanovu dodnes žije asi 350 Čechů. Utlačováni jsou už jen tím, že "naši" Bohemku po 2. světové válce Sověti přejmenovali po svém sestřeleném pilotovi, který nedaleko vesnice zahynul. Ve škole se vyučuje v ukrajinštině, ruštině a krymské tatarštině. Ano, čtete dobře – čeština chybí! Této jazykové diskriminaci ale už brzy zabrání čeští výsadkáři. Pochopitelně bez výložek, protože oficiálně půjde o českou domobranu, kterou si zřídí sami obyvatelé Lobanova, aby se bránili útokům násilnických Rusů. Pomozme si rétorikou Adolfa Hitlera z března 1939, kterou si teď jen vezme do úst Miloš Zeman: "Před několika dny bylo Česko nuceno vzít v ochranu své soukmenovce, žijící v uzavřených skupinách, proti nesnesitelnému teroristickému režimu Ruska.  ... abych konečně odstranil toto ohrožování míru a vytvořil předpoklady pro nutný nový řád v tomto životním prostoru, rozhodl jsem se poslat počínaje dneškem na Krym české vojsko." Výborně Miloši!  

2. Ukrajina

V letech 1868 až 1880 odešlo na dnešní severozápadní Ukrajinu (která tehdy byla součástí carského Ruska) téměř 16 tisíc Čechů. Carská vláda je tam lákala řadou výhod. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žitomír, Ostroh a další. Vznikly tam třeba vesnice České Noviny, Český Malín, Český Boratín, Čechohrad nebo Český Straklov. A co se jmenuje "český", to je navěky naše. Na Ukrajině dodnes žije asi 10 000 českých krajanů, z nichž češtinu považuje za svůj rodný jazyk asi 35,5 %. Na co Hrad proboha ještě čeká? A zvlášť, když se jedna z vesnic jmenuje Čechohrad! Proč naše etnická enkláva už dávno není chráněna minovými poli a protitankovými zátarasy?! Proč ministr obrany Martin Stropnický už neútočí?  

3. Chorvatsko

profimedia-0177731835 Vidíte? Směje se, protože ví, že Česko díky němu bude mít moře! (Profimedia.cz) Češi, kteří tam kdysi za Habsburků odešli, dnes žijí třeba v Hrubečném Poli nebo Daruvaru. Obývají hlavně centrální Slavonii, ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem. Tato oblast se nazývá "obilnice Chorvatska", což by mohlo zaujmout Andreje Babiše. Až Slavonii obsadí české tanky, Babiš odtamtud může dovážet obilí, což podpoří další expanzi pekáren firmy Agrofert. Česká pole v Chorvatsku do českých rukou, Andreji! Nebo vlastně do slovenských, ale to je jedno, vždyť Slováci jsou vlastně taky Češi...  

4. Rumunsko

Ten příběh jistě dobře znáte. Do rumunského Banátu odešli Češi v polovině 19. století a založili tu třeba vesnice Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibentál nebo Šumice. Dodnes tu žije asi 2500 krajanů, které Rumuni utlačují třeba stavbou ohyzdných a zdraví škodlivých větrných elektráren. Skvělá záminka k přistání českých bojových vrtulníků!  

5. Srbsko

mapa_berounsko_2 Jedno Srbsko už sice máme u Karlštejna, ale my chceme Srbska dvě!  (tuz.mysteria.cz) K české národnosti se v Srbsku hlásí asi dva tisíce lidí, kteří žijí třeba ve vesnicích Bela Crkva, Kruščica nebo Češko Selo.  Bohumil Sobotka by měl na Srbsko okamžitě vyrazit a trpícím českým stařenkám začít shazovat do sadů a zahrad minomety a kulomety, aby se mohly bránit útokům pancéřových srbských traktorů a pluhů. A pokud babičky nezvítězí samy, vytáhneme na Bělehrad! S tím už máme nějaké ty zkušenosti.  

6. Moldávie

V moldavském okrese Cahul Češi někdy kolem roku 1880 založili vesnici Goluboje (Holuboie). Šlo o potomky osadníků z české vesnice Čechohrad na Ukrajině. Čechů dnes v Golubojem a okolí žije asi 500. Že by to pražskému ministerstvu obrany nestačilo k vyslání expedičního sboru? Na co sakra čekají, vždyť jsou placeni z našich daní. Celá východní Evropa se rozpadá, velmoci ji rvou na cáry a my, mravní havlovská velmoc se netroufneme ani na nejchudší zemi Evropy.  

7. Spojené státy americké

Praha_texas Praha v Texasu – skvělá záminka k útoku! (wikipedia.org) To nejlepší nakonec – podle Wikipedie v USA žije 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý (tedy český). V Texasu je dokonce vesnice Praha, i když je pravda, že se původně jmenovalo Hottentot. Potlačovaná občanská práva krajanů v Americe jsou skvělou záminkou vyhlásit Americe válku. Proč bychom to dělali? No přece aby se Česko konečně stalo rozkvetou zahradou a ekonomickým rájem na zemi. Inspiroval nás film Myš, která řvala (1959) o fiktivním vévodství Grand Fenwick ve francouzských Alpách. Jeho obyvatelé si všimli, že každá země, která prohraje válku s Amerikou, na tom paradoxně velmi vydělá. Američané ji totiž zaplaví hospodářskou pomocí a investicemi, což je třeba příklad někdejšího Západního Německa po 2. světové válce. Aby ale mohl Grand Fenwick Americe vyhlásit válku, musí mít v čele idiota mimo realitu, který by tak dementní nápad uskutečnil. Ve filmu ho hraje Peter Sellers. Situace České republiky je jednodušší v tom, že nemusíme nikoho hledat. Vrchním velitelem armády ČR je podle ústavy Miloš Zeman – muž, který padá ze schodů a motá se nad korunovačními klenoty. Vůdce, který je mimo realitu, tedy už máme. Návrhy na vyhlášení války USA posílejte Zemanovu kancléři (vratislav.mynar@hrad.cz), náčelníkovi vojenské kanceláře prezidenta (zdenek.jakubek@hrad.cz), vedoucímu sekretariátu prezidenta (jaroslav.hlinovsky@hrad.cz) a šéfovi zahraničního odboru Hradu (hynek.kmonicek@hrad.cz). Jen se bojíme, že Zeman je takový mimoň, že by tu Ameriku dokázal porazit. Minimálně v chlastu!  

Komentáře