Podstatou zenu je totiž pochopení absurdity okolní reality. To nejde rozumem – jedinou možností je zapojit přímý prožitek, založený na vtipu. Zen je, když vás něco "trkne" ve stylu: "No jasně! Všechno je to přece úplně jinak, než se mi až doteď zdálo!" Jak se tenhle osvěžující přístup k realitě naučit? Zenoví buddhisté k tomu účelu vypracovali systém kóanů – nelogických hádanek, bizarních příběhů a nesmyslých intelektuálních hříček, jejichž jediným smyslem je vyvolat v žákovi prožitek nelogičnosti, iracionality a nesmyslu. Když se pak třeba na českou politickou scénu podíváte zenovýma očima, můžete se jen moudře pousmát. A to je velmi léčivé! Dalajlamovy narozeniny: "Wow! Nic! Přesně to jsem si celý život přál!"  

1. Já?!

Dalajlama meditoval v místnosti, když tu někdo zaklepal na dveře. "Kdo je?", zeptal se dalajlama. "Já," ozvalo se za dveřmi. "Já?!", zeptal se dalajlama udiveně.  

2. Žena v hlavě

Starý a mladý mnich přijdou k potoku, u kterého stojí krásná gejša. Potřebuje se dostat na druhou stranu. Starý mnich ji vezme do náručí a přenese ji přes potok. Pak mniši dál pokračují ve své cestě. Před branou kláštera to mladší mnich nevydrží a spustí na starého: "Jak jsi mohl něco takového udělat? Víš přece, že mnich se nesmí dotknout ženy!" Starý mnich odpoví: "Já jsem tu gejšu opustil hned za potokem, ale ty si ji neseš až sem."  

3. Žárovka

Kolik učitelů zenu je potřeba k výměně žárovky? Na to existují tři možné odpovědi: 1. Žádný. Universum samo otočí žárovkou a zenový učitel mu nestojí v cestě. 2. Dva. Jeden, aby vyměnil žárovku a jeden, aby ji nevyměnil. 3. "Jeden, aby ji vyměnil a jeden, aby ji nevyměnil" je nepravý zen. Podle pravého zenu odpověď zní: "Potřeba jsou čtyři, ale jen jeden, aby vyměnil žárovku."  

4. Čistič záchodů

Mladý Američan se vydal hledat moudrost zenu do japonského kláštera, v němž strávil několik měsíců. Stále se mistra ptal: "Co je to zen?" Ale nedostalo se mu odpovědi. Aby ukázal, jak to se svým hledáním myslí vážně, a aby demonstroval svou oddanost, začal ráno, v poledne a večer čistit společné záchody. Ale zenový mistr nedával ani v nejmenším najevo, že by to na něj udělalo dojem. Mladý muž se proto cítil uražen. Po několika dnech si ujasnil, že kdyby si byl přál čistit záchody, mohl to dělat i doma v Americe. Rozhodl se proto, že z kláštera odejde. Zpravil zenového mistra o svém rozhodnutí. Mistr poznamenal: "Zen je tohle."  

5. Jak nezabloudit

Mladý zenový mnich se svého mistra chytrácky vyptával: "Mistře, není to tak, že pokud chce člověk najít cíl, k němuž směřuje, musí nejdřív bloudit?" Mistr odvětil: "Od doby, co žádný cíl nemám, nebloudím"  

6. Myslet i na sebe

Jeden súfí (muslimský světec) řekl zenovému mistrovi: "Jsem vnitřně tak svobodný a od všeho tak oproštěn, že už ani nemyslím na sebe. Myslím už jen na druhé." Zenový mistr opáčil: "Já jsem vnitřně tak svobodný a tak ode všeho oproštěn, že se na sebe mohu dívat, jako bych byl někdo jiný. Proto mohu myslet i na sebe."  

7. Začátek cesty

Mladý novic, který právě byl přijat do kláštera, řekl zenovému mistru: "Jsem v klášteře. Ukážete mi prosím cestu k osvícení?" Mistr se zeptal: "Snídal jsi už?" Novic odpověděl: "Ano, už jsem se nasnídal." Mistr řekl: "Tak běž a umyj si jídelní misky."