7 nejlepších zenových příběhů

Proč se nám líbí japonský buddhistický zen? Protože to vlastně není žádné náboženství, ale velmi efektivní psychohygiena.
Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“
Podstatou zenu je totiž pochopení absurdity okolní reality. To nejde rozumem – jedinou možností je zapojit přímý prožitek, založený na vtipu. Zen je, když vás něco "trkne" ve stylu: "No jasně! Všechno je to přece úplně jinak, než se mi až doteď zdálo!" Jak se tenhle osvěžující přístup k realitě naučit? Zenoví buddhisté k tomu účelu vypracovali systém kóanů – nelogických hádanek, bizarních příběhů a nesmyslých intelektuálních hříček, jejichž jediným smyslem je vyvolat v žákovi prožitek nelogičnosti, iracionality a nesmyslu. Když se pak třeba na českou politickou scénu podíváte zenovýma očima, můžete se jen moudře pousmát. A to je velmi léčivé! jj Dalajlamovy narozeniny: "Wow! Nic! Přesně to jsem si celý život přál!"  

1. Já?!

Dalajlama meditoval v místnosti, když tu někdo zaklepal na dveře. "Kdo je?", zeptal se dalajlama. "Já," ozvalo se za dveřmi. "Já?!", zeptal se dalajlama udiveně.  

2. Žena v hlavě

Starý a mladý mnich přijdou k potoku, u kterého stojí krásná gejša. Potřebuje se dostat na druhou stranu. Starý mnich ji vezme do náručí a přenese ji přes potok. Pak mniši dál pokračují ve své cestě. Před branou kláštera to mladší mnich nevydrží a spustí na starého: "Jak jsi mohl něco takového udělat? Víš přece, že mnich se nesmí dotknout ženy!" Starý mnich odpoví: "Já jsem tu gejšu opustil hned za potokem, ale ty si ji neseš až sem."  

3. Žárovka

Kolik učitelů zenu je potřeba k výměně žárovky? Na to existují tři možné odpovědi: 1. Žádný. Universum samo otočí žárovkou a zenový učitel mu nestojí v cestě. 2. Dva. Jeden, aby vyměnil žárovku a jeden, aby ji nevyměnil. 3. "Jeden, aby ji vyměnil a jeden, aby ji nevyměnil" je nepravý zen. Podle pravého zenu odpověď zní: "Potřeba jsou čtyři, ale jen jeden, aby vyměnil žárovku."  

4. Čistič záchodů

Mladý Američan se vydal hledat moudrost zenu do japonského kláštera, v němž strávil několik měsíců. Stále se mistra ptal: "Co je to zen?" Ale nedostalo se mu odpovědi. Aby ukázal, jak to se svým hledáním myslí vážně, a aby demonstroval svou oddanost, začal ráno, v poledne a večer čistit společné záchody. Ale zenový mistr nedával ani v nejmenším najevo, že by to na něj udělalo dojem. Mladý muž se proto cítil uražen. Po několika dnech si ujasnil, že kdyby si byl přál čistit záchody, mohl to dělat i doma v Americe. Rozhodl se proto, že z kláštera odejde. Zpravil zenového mistra o svém rozhodnutí. Mistr poznamenal: "Zen je tohle."  

5. Jak nezabloudit

Mladý zenový mnich se svého mistra chytrácky vyptával: "Mistře, není to tak, že pokud chce člověk najít cíl, k němuž směřuje, musí nejdřív bloudit?" Mistr odvětil: "Od doby, co žádný cíl nemám, nebloudím"  

6. Myslet i na sebe

Jeden súfí (muslimský světec) řekl zenovému mistrovi: "Jsem vnitřně tak svobodný a od všeho tak oproštěn, že už ani nemyslím na sebe. Myslím už jen na druhé." Zenový mistr opáčil: "Já jsem vnitřně tak svobodný a tak ode všeho oproštěn, že se na sebe mohu dívat, jako bych byl někdo jiný. Proto mohu myslet i na sebe."  

7. Začátek cesty

Mladý novic, který právě byl přijat do kláštera, řekl zenovému mistru: "Jsem v klášteře. Ukážete mi prosím cestu k osvícení?" Mistr se zeptal: "Snídal jsi už?" Novic odpověděl: "Ano, už jsem se nasnídal." Mistr řekl: "Tak běž a umyj si jídelní misky."  

Komentáře