63 obrazů z dětství zítřka: krásné i děsivé představy o budoucnosti našich potomků

Švédský ilustrátor Simon Stålenhag vykresluje blížící se novou dobu v kulisách dystopické Skandinávie.

Zajímá vás, jak bude vypadat život v budoucnu? Platí sice, že kdo si počká, ten se dočká, ale ani nedočkavci nepřijdou zkrátka. Vedle mnoha jiných autorů jim svůj vhled do našich zářných i temných zítřků nabízí švédský ilustrátor Simon Stålenhag.

Zhmotňováním snů o budoucnosti prostřednictvím digitálních akvarelů se věnuje víc jak tři roky. Během nich zabydlel už tak divukrásnou Skandinávii mechanickými roboty a zároveň živými tvory připomínajícími monstra, která ‚ovládala svět‘ před příchodem člověka.

Jako by mezi řádky naznačoval, že náš vývoj není jen a pouze pokrok směrem vpřed, ale i stranou a vzad. Že žádná změna není nikdy jen a pouze k lepšímu či horšímu, ale tak nějak k obojímu – akorát že bez té změny by nebyl život. Třebaže se dnes zdá, že nás v nejbližších obdobích čeká jen a pouze to (nej)horší.

Ale netřeba se bát. Vlastně by se možná mělo zakázat se bát, zejména budoucnosti. Tyhle kresby jsou sice velmi efektní a bezpochyby rozehrály na strunách vaší psychiky romanticky temnou melodii, ale to jen proto, že podobné výjevy už znáte. Ze sci-fi filmů nebo počítačových her, kterým se říká „dystopické“.

Jako byly kdysi v oblibě různé „utopie“ = příběhy typu „konec dobrý, všechno dobré“, dnešní dystopie mají obrácené znaménko = „konec špatný, všechno špatné“. Dříve se prostě do lidstva promítaly všechny nadějné vyhlídky, dnes se spíše věští jeho zánik a popisují se vyhlídky pouze pesimistické.

Ano, všechno jsou to jen vyhlídky a naše představy – budoucnost bude samozřejmě nakonec úplně jiná, než jak si ji dnes představujeme. Člověk míní...

Ne, i naše dnešní představy mají moc ovlivňovat budoucnost. Říká se tomu sebenaplňující se předpověď či proroctví. Trochu to připomíná heslo někdejšího ministra propagandy Třetí říše: „Lež opakovaná donekonečna se stává skutečností.

Jedná se o fenomén, kdy očekávání budoucích událostí vede k takovému chování, že se očekávaná skutečnost opravdu stane. Funguje to nejen v rovině čistě osobní (člověk má např. schopnost ‚vsugerovat‘ si zdraví nebo nemoc), tak i v rovině obecné (společnosti tak dlouho hovoří o potřebě udržet mír i za cenu války, až se nakonec začne válčit, a je po míru).

Ale jak je vidět z těchto obrázků, i kdyby se měly naplnit spíše ty pesimističtější vize, pořád bude na světě dost věcí, nad kterými se dá žasnout a z kterých se radovat.

Jak přistupujete k budoucnosti vy?

Anketa se načítá...

A na závěr si ještě projděte 17 ilustrací, v nichž ožívají naše temné strany a běsy.


Komentáře