6 věcí, kterým celý život věříte, a přitom jsou to výplody staré propagandy

Obrázek uživatele Jan Palička
15.2.2018, 08:02

Říká se, že v životě je jistá jen smrt a daně. Přesto ale existuje mnoho věcí, kterým prostě věříte, protože to tak je. Tyto věčné pravdy si zaslouží dekonstrukci, neboť se vůbec nejedná o pravdy, ale o pozůstatky dokonale zvládnuté propagandy.

1) Mrkev je dobrá na oči

Pamatujete si, jak vás rodiče nutili jíst v dětství mrkvičku, protože je dobrá na oči a lépe se po ní vidí? Mrkev skutečně obsahuje poměrně vysoký podíl vitaminu A, ale jeho vliv na kvalitu zraku je naprosto zanedbatelný. Mýtus o mrkvi a dobrém vidění vznikl za druhé světové války, když Britové zkonstruovali nový radar, díky kterému dokázali překvapit a zneškodnit mnoho německých stíhaček a bombardérů. Existence nové technologie ale musela být utajena, tak se v novinách začalo psát o tom, že všichni piloti RAF jedí hodně mrkve a díky tomu lépe vidí ve tmě a i obyčejným Britům se vyplatí jíst mrkev, aby se lépe orientovali při zatemnění. Proč zrovna mrkev? Odpověď je jednoduchá, jednalo se o jednu z mála potravin, které bylo v Británii dostatek.

2) Dekadentní starořímské orgie

Když se řekne pozdní starověký Řím, asi první, co si vybavíte, je zhýralá společnost, kterou její dekadence přivedla do záhuby. Opulentní hry v Koloseu, při nichž byli lidé předhazováni dravým zvířatům a hlavně orgie, při kterých víno teklo proudem a opilí boháči si užívali nezávazného skupinového sexu. Nic z toho ale není pravda, jedná se o výmysly propagandy raných křesťanů, která se pohanské Římany snažila vykreslit v tom nejhorším světle a naopak ty, kteří konvertovali na křesťanství, prezentovala jako ctnostné mučedníky. Ve skutečnosti byli staří Římané naopak velmi prudérní. Hry v Koloseu byly tou dobou už dávno mrtvou tradicí a nikdy při nich nedošlo ke krmení lvů a tygrů nebohými křesťany. Když už gladiátor s dravou zvěří skutečně bojoval, byl za to královsky placen. Co se sexu týče, jisté známky dekadence najdeme v římské společnosti na jejím vrcholu. Ke konci římského impéria byli jeho obyvatelé často mnohem větší puritáni než křesťané.

3) Balená voda je kvalitnější než voda z kohoutku

Kupujete si balenou minerální vodu, protože věříte tomu, že pochází z panenských zdrojů kdesi v horách a její pití prospívá vašemu zdraví? Gratulujeme k vyhazování peněz za úplnou zbytečnost a nesmysl. Balená voda je ve většině případů s tou kohoutkovou srovnatelná, protože se nejedná o nic jiného než o kohoutkovou vodu stočenou do plastové láhve. Jediné, kde si dopřejete opravdu čistou pramenitou vodu, je někde v lázních. Hygienické standardy by nedovolily takovouto vodu prodávat a ošetření pitné vody probíhá pro tu, co putuje do vodovodu, a tu, co se stáčí do láhví, zcela identicky. Mnohá velká města mají díky moderním čističkám kvalitnější vodu v kohoutku než tu v láhvi, která často delší dobu stojí někde v obchodě na polici vystavená světlu. Mýtus o kvalitě balené vody je jen mistrnou propagandou výrobců balených vod, kterým se povedlo vydělat miliardy na tom, že lidem prodají něco, co mohou mít zadarmo.

4) Opar jako stigma

Měli jste někdy opar? Pak jste se nejspíše snažili ho všelijak maskovat, aby se na vás vaše okolí nedívalo pomalu jako na toho nejšpinavějšího žebráka stiženého leprou. Do půlky 70. let přitom opary nebyly žádným tabu. V roce 1975 vyvinuly farmakologické laboratoře Burroughs Wellcome lék na mírnění příznaků nákazy herpesvirem způsobující opar. Zároveň s jeho uvedením na trh se po celém světě rozjela kampaň o tom, jak jsou opary škodlivé, vysoce nakažlivé a je potřeba s nimi bojovat. Byznys se nasytil, lidé, kteří dnes mají opar, mohou běžet do lékárny a vybrat si z desítek produktů na jeho léčbu. Kdyby ale zůstali doma a s oparem nic nedělali, stejně jako tomu bylo před 40 lety, docílí ve finále úplně stejného výsledku, jelikož tělo si s oparem přirozeně poradí, jen hojení trvá o pár dní déle. Často má ignorovaný opar dokonce mírnější průběh, jelikož masti urychlující proces hojení často způsobují mokvání a napuchlost.

5) Nikdo nechce smrdět, od toho tu jsou deodoranty

Obzvláště v letních měsících jízda prostředky městské hromadné dopravy připomíná návštěvu zapařeného pavilonu opic v ZOO. Tělesný zápach přitom začal být vnímán jako něco negativního až na počátku 20. století. To, že se vám v tramvaji plné upocenců zvedá žaludek, není způsobeno ani tak samotným pachem, ale sociokulturní psychologickou asociací zápachu jako něčeho špatného, která je v lidech po celém světě budována už od dětství. Do roku 1912 jste si mohli vesele smrdět, jak jste chtěli, a nikdo vám nevěnoval pozornost. Pak si Američanka Edna Murpheyová všimla, že prostředek, který používal její otec chirurg na vysušování rukou, funguje i při aplikaci v podpaží. První deodorant se zrodil díky masivní kampani, která lidem vnutila, že zapáchají a pokud si napatlají nebo nastříkají podpaží zázračným přípravkem, bude vše v pořádku. Pocení je přitom zcela přirozené a blokování potních žláz může dokonce způsobit vážné zdravotní problémy. Hlavně, že vám u toho ale podpaží voní jako oceán uprostřed lesa po jarní bouřce.

6) Žena by měla být oholená do hladka

Ženská kosmetika zabývající se holením různých tělesných partií je jedním z nejvýnosnějších byznysů současnosti. Stejně jako s deodoranty je ale kult ženské lysosti výdobytkem minulého století. Když ke konci první světové války bylo jasné, že miliony mužů padly na frontě a výrobcům žiletek tak klesnou tržby, napadlo je, že chytrá kampaň by mohla jejich skladové přebytky vnutit ženám a ještě za dráž. Kampaň, která říkala ženám, že by si měly oholit nohy, ruce, podpaží a ohanbí prostě jen říkala, že by to měly udělat a ani k tomu nedodávala žádný důvod. Ženy uposlechly a dodnes jsou ochotné za stejnou žiletku, která není modrá, ale růžová zaplatit až o 20 % více, to samé s holicí pěnou a do toho podstupují bolestivé depilace a jiné procedury na odstranění chloupků. Jediný, kdo se z propagandy žiletkářů vymanil, jsou různé biomatky a radikální feministky, které ale nikdo nebere vážně.

Zde najdete desítku multifunkčních erotických hraček z minulosti.


Komentáře