Lisu Jonesovou těžko osočovat z přecitlivělosti jen proto, že se na idylické dovolené nervově otřásla. Ono lidem občas vadí, když jim milovaný přítel neřekne, jak se doopravdy jmenuje a ještě k tomu tají, že má děti. Mark Kennedy to dělal šest let.

Z příběhu Lisy Jonesové se ježí chlupy na těle. Myslela si, že s Markem tvoří normální pár. Chlapík, se kterým spala, jezdila na dovolenou, lezla po horách a chodila demonstrovat, byl vnímavý, rozuměl si s jejími kamarády a ještě k tomu měl peníze.

Až na to, že každý rok pod záminkou pracovní cesty zmizel na tři měsíce a že taky působil trochu tajemně, si ho nemohla vynachválit. Jak později přiznala, muže, který jí byl „nejblíže ze všech“, milovala „víc než kohokoli jiného“. Platilo to do chvíle, kdy na dovolené v italských Alpách v autě ve schránce spolujezdce našla jeho pas, z něhož vyčetla, že ji celou dobu tahal za nos. Další dva dny se mu o tom nezmínila. Mark na Lise, která následující noci probděla, viděl, že jí není nejlépe a snažil se na ni být obzvlášť milý. Konfrontovala ho v baru, když se ho zeptala, kdy má doopravdy narozeniny. A zeptala se i na jeho syna. Mark znejistěl a slíbil, že jí venku vše vysvětlí.

V autě se vytasil s historkou o tom, že kdysi dělal drogového dealera a před očima mu zastřelili společníka, o jehož děti se pak prý staral. Zamilovaná Lisa to osm hodin usedavě plakajícímu policajtovi zbaštila i s navijákem a dál žila s pocitem, že sdílené zjištění prohloubilo jejich vztah. Důvěru už k němu ale neměla.

Po několika týdnech požádala kamarádku, která zrovna pracovala na genealogickém průzkumu, zda by z online databáze nevytáhla rodný list Marka Stonea. To že nic nevypadlo nahrálo podezření, že je Mark policajt. Lise se ale nezdálo pravděpodobné, že by na ní nějaký policajt lpěl šest let. Pomohli kamarádi, s jejichž pomocí našla rodný list jejího syna, kde si přečetla, že otec pracuje u policie.

Mark tou dobou zrovna předstíral, že je v Americe, Lisa ale zjistila, že ve skutečnosti je u ženy a dětí v Irsku. Přiměla ho, aby jedné noci dorazil na sraz v Anglii, kde si na něj počkala s partou kamarádů. Chvíli si ještě vymýšlel a až na otázku, od kdy slouží u policie, se přiznal a znovu se rozbrečel.

Protože emoce se příliš neřídí fakty, Lisu čekalo ještě několik krušných měsíců, během nichž si kladla otázku, zda ji Mark vůbec kdy miloval. Úřady ji nyní odškodňují a policie si za státem sponzorovaný podvod sype popel na hlavu. Nepochybně je za co – nelegální zásah do soukromí citově zlomil konkrétního člověka. Nebývale tvrdý postup vůči komunitě odpůrců jaderné energetiky je ale na druhou stranu také pochopitelný.

Stačí se podívat na Německo, jehož vláda se v roce 2010 populisticky zavázala předčasně odstavit všechny své jaderné elektrárny a nad energetickou koncepcí země se dodnes vznáší velký otazník.

Na ženichy z KGB Mark nemá

Od praxe KGB, jejíž agenti se kvůli přístupu k tajným dokumentům ženili se sekretářkami z vládního úřadu v Bonnu se Lisiin případ liší motivací i důsledky. Agenti KGB pomáhali držet při životě dosud největší a nejúspěšnější imperiální projekt Ruska známý jako SSSR a jednali tedy v zájmu zločinné ideologie. Ve svém snažení navíc zašli tak daleko, že se sekretářkami zakládali rodiny, takže několik z nich po dekonspiraci domnělého manžela a hodně podivného táty dítěte spáchalo sebevraždu.

A TADY máte 6 otázek pro muže, které ženy nahlas nevysloví.