Složité sociální problémy jsou někdy překvapivě jednoduché. Stačí si jen všímat paralel, které s nimi sice na první pohled nesouvisejí, ale umožní vám podívat se na svět jinýma očima.
„Vyhubte medvídka mývala,“ vyzvala před několika dny Evropská unie. Roztomilé zvířátko s latinským názvem Procyon lotor, které pochází ze Severní Ameriky, zařadila na seznam invazních druhů – a to jenom proto, že je nepůvodní a do evropské přírody nepatří.
Tomu rozumíme. Zaráží nás ovšem, že se všem biologickým druhům neměří stejným metrem. Kdyby se to tak totiž dělalo, musela by Evropská unie razantněji řešit nejen mývaly, ale hlavně ekonomické uprchlíky z Afriky, kteří se jako lavina valí přes Středozemní moře.
To bylo jásotu, když Afričané svrhli „jho bílého muže“ a vyhnali zlé kolonizátory! Proč se tedy dnes za nimi houfně stěhují do Evropy? Přiznáme se, že to moc nechápeme. Statisíce lidí riskují život plavbou přes Středozemní moře, jen aby se za každou cenu dostali do zemí, jejichž jazyky neumějí a jejichž křesťanskou kulturu nenávidějí. Až na výjimky neumějí nic, čím by se na evropském pracovním trhu mohli uplatnit, nemají pracovní návyky. Přesto doufají, že to tu za ně někdo vyřeší a někdo se tu o ně postará.
Afričtí ekonomičtí imigranti prostě věří, že se v cizím prostředí nějak uživí – podobně jako „medvídek“ s černou lupičskou páskou přes oči. Tady je několik dalších paralel:
1. Nepůvodnost
Stejně jako afričtí ekonomičtí imigranti mýval v Česku původně nežil. Pochází ze severní Ameriky a pronikl k nám z Německa, kam se dostal v roce 1927. Do Hesenska ho tehdy přes moře přivezli se záměrem chovat ho na farmách kvůli kožešině. A možná i proto, aby se tolik nenudili:
Proč se k nám chystají vozit africké ekonomické imigranty, kteří jsou v Česku také nepůvodní? Protože to nařídili potentáti z Evropské unie a protože je to v souladu se sluníčkářskou ideologií politické korektnosti.
2. Lavinovité šíření
Mýval dnes v Česku žije asi na sto místech, nejvíc na jižní Moravě a na Šumavě.
article-1371543-0b60868b00000578-967_634x396.jpg
Příběhy všech těchto lidí jsou jistě dojemné. Nás ale víc zajímají příběhy chudáků z Evropy. Postarejme se nejdřív o ně a až pak o cizince. (Foto: i.dailymail.co.uk)
Afričtí ekonomičtí imigranti u nás zatím žijí jen v táboře u Bělé pod Bezdězem. Jak jich ale bude přibývat, budete je časem potkávat všude. V Brně, v Písku, v Drmoulu u Mariánek, v Novém Městě nad Metují… Zvykejte si.
3. Potravní návyky
Podle iDnes je mýval dotěrný a neodbytný. „Jednou mu hodíte pamlsek a už se ho nezbavíte,“ napsal zpravodajský web před čtyřmi lety. „Stále se vrací na místo, kde lehce našel nebo dostal něco k jídlu a dokáže svůj příděl tvrdě vymáhat. Dostane-li se do domu, udělá z něho při hledání jídla kůlničku na dříví.“
iDnes pak citovala Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody: „V Česku ho nechceme, protože je drzý a škodí. Vyluxuje každou žábu, když jde kolem rybníka, pustí se do škeblí, do raků… Je jen otázkou času, kdy se začne vyskytovat i na zahrádkách. Zjistí, že u lidí se žije lépe. Objeví popelnice a ptačí budky na stromech…"
_70613301_mediterranean_migration_routes_976.gif
Mýval je podle Stýbla typický potravní oportunista: „Přizpůsobuje se okolnostem a využívá jejich výhod. A tak i u nás přijde brzy na to, co ve své domovině už dávno ví: že chytit si kuře v ohrádce je snazší než honit veverky nebo myši. Že přehrabat popelnici vždycky znamená najít něco k snědku…“
Nechceme tvrdit, že dotěrní, neodbytní, drzí a škodliví jsou i Afričané – to by byla nepřípustná a zlá generalizace. Oportunisté jsou to ovšem beze sporu. Jinak by si totiž místo imigrace do Evropy hezky plivli do dlaní a postarali se, aby jejich africký domov byl kvetoucí zahradou.
4. Chování
„Mýval vypadá roztomile, ale je to pěkný prevít a gauner,“ shrnula před čtyřmi lety v iDnes autorka článku Lenka Tomsová. „S mývalem jsem se potkala tváří v tvář několikrát. Třeba v městském parku ve Vancouveru mi chtěl ukrást svačinu. Zahnala jsem ho. V kempu na jihozápadní Floridě mi sežral večeři – a vůbec mu nevadilo, že to bylo dost pálivé chilli. A v Texasu to vypadalo, že si pro slupku od salámu sáhne až do ohně. Že jsme tam seděli také? To mu vůbec nevadilo…“
Kvůli uprchlíkům z Afriky nám takhle do kapes už brzy začne sahat Evropská unie. Ubytuje je u nás a my je budeme muset na naše náklady živit. Věřme jen, že nám nezačnou krást svačiny a žrát naše večeře…
5. Obliba u veřejnosti
„Navzdory tomu, že mýval je vůči lidským obydlím destrukční element, najdou se pošetilci, kteří chtějí, aby bydlel na jejich dvorku,“ psala iDnes. „Nebo dokonce touží mít mývala jako domácího mazlíčka…“
Stejně tak se v Česku najdou aktivisté politické korektnosti a sluníčkářského multikulturalismu, kteří by „u nás na dvorku“ měli rádi co nejvíc lidí s jinou kulturou, jinými zvyky a jinými způsoby chování. Jenže to je zásadní problém – multikulturní společnost prostě nefunguje. „Kulturní obohacení“ je možné jen v případě, že si pro něj jezdíte na druhý konec světa na dovolenou. Ne, když máte za domem v Plzni, v Jičíně nebo v Koryčanech africký slum s tamtamy, lovci lebek a otrokáři. Z toho kouká jen průšvih.
6. Možnosti řešení
„Zbavit se jich už nejspíš nedokážeme,“ napsala iDnes. Měla na mysli mývaly – o ekonomických imigrantech z Afriky by se to takhle otevřeně napsat neodvážila. „Kolik mývalů v Česku přesně žije, se nedá dopočítat. Daří se mu dobře, nemá v Česku přirozené nepřátele a nekosí ho ani nemoci.“
rosarnoriot2_1556138c.jpg
Imigrantské bouře v jižní Itálii. Bude to za pár let takhle vypadat i v Bruntálu a Liberci? (Foto: i.telegraph.co.uk)
Ochranář Petr Stýblo o mývalech dodal: „Nezbude, než se s nimi smířit. Dopadne to jako s norkem: všem vadí, ale už ovládl všechny biotopy ve středních Čechách. Nedá se s tím nic dělat. Náklady na jejich vymýcení z našeho prostředí by byly příliš vysoké…“
To samé platí i pro Afričany. Musíme se tu s nimi prostě smířit – bez ohledu na to, že v Zimbabwe, Jihoafrické republice a dalších afrických zemích už dnes otevřeně bují rasismus černých proti bílým. V politicky korektních českých médiích se o tom nedočtete. Věřme, že se časem ten rasismus neobrátí i proti nám, obyvatelům hostitelských zemí.
Jsme xenofobové?
Zdá se vám tento článek zlý, xenofobní, rasistický a nelidský? Dobře, pojďme o tom diskutovat. V komentářích dole byste měli být schopni věcně vysvětlit, v čem se mýlíme. Dokážete to?
A představte si, jak si asi musí připadat evropská fauna tváří v tvář invaznímu a žravému mývalovi. Pokud se nic neudělá, mýval postupně vyhubí řadu méně odolných původních druhů. Evropská unie si to riziko dobře uvědomuje a rozhodla se proto mývala vytlačit. Proč se tedy ale přírodě a lidem měří dvojím metrem?
Mimochodem, věděi jste, že mýval miluje bublinkovou fólii stejně jako vy?
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
