fb pixel 5 věcí, které vás ve škole naučili o druhé světové válce úplně špatně – G.cz
Vyhledávání

5 věcí, které vás ve škole naučili o druhé světové válce úplně špatně

Druhá světová válka patří k nejzásadnějším kapitolám moderních dějin. I vzhledem ke zrůdnosti tohoto doposud nejkrvavějšího konfliktu v dějinách je období let 1939-1945 věnována zvýšená pozornost. Některé věci vám ale učitelé dějepisu buď vůbec neřeknou nebo vám je řeknou špatně. Co se za války odehrálo úplně jinak, než se domníváte?

Jan Palička
Jan Palička 6.3.2018, 10:00

1) Amerika a židovští uprchlíci

Když v nacistickém Německu začal sílit antisemitismus, většina Židů, kteří měli dostatek prostředků pro útěk do země, se rozhodla svou vlast opustit. Nejspíše si myslíte, že většina jich putovala do Ameriky, kde byli s otevřenou náručí přijati. Není to úplně tak, do USA se mnoho Židů skutečně vypravilo, ale riskovali, že nebudou do země vůbec vpuštěni a budou nuceni vrátit se do Evropy, kde na ně nic dobrého nečekalo.

Americký prezident Franklin Delano Roosevelt vystupoval proti přijímání židovských uprchlíků. Nechal například vrátit všech 937 pasažérů lodi St. Louis utíkajících před nacismem. Z nich téměř třetina následně zahynula v koncentračních táborech. Důvodem odmítání židovských uprchlíků byly obavy, že mezi nimi bude německý špion. K naplnění obav skutečně došlo, nicméně v pouhém jednom případě. Raději než riskovat, nechávali Američané Židy v nacisty ovládané Evropě umírat. Nepřipomíná vám to něco?

2) Japonci a kamikadze

Kromě bojů mezi nacisty a spojenci v Evropě zuřily během druhé světové války líté boje i na tichomořské frontě. Zde se po překvapivém náletu na americkou základnu Pearl Harbor v roce 1941 střetávali především Američané s Japonci, kteří se postavili na stranu Adolfa Hitlera. Každý dobře ví, že nejděsivějším japonským vynálezem byly sebevražedné nálety kamikadze, které decimovaly americké loďstvo. Pravda je ale taková, že k náletům kamikadze docházelo zřídka a rozhodně je nevymysleli Japonci.

Japonci začali k sebevražedným náletům přistupovat až ke konci války v roce 1944, kdy měli již méně letadel než Američané lodí, nic nenasvědčovalo možnosti obratu situace a tak se někteří piloti v zoufalství vrhali se svými letadly na nepřátelské cíle. To ale okoukali od Sovětů, kteří bojovou strategii narazit do něčeho letadlem a tím to nenávratně poškodit nazývali taran. Nejčastěji se ruští piloti pokoušeli svým letadlem narazit do cizího letadla ve vzduchu. Ti šikovnější se stačili katapultovat, nebyl to tedy vyloženě sebevražedný útok, nicméně ve valné většině případů beztak končil smrtí pilota.

3) Sověti proti Němcům

Rozložení sil v druhé světové válce zná snad každý. Na jedné straně stálo nacistické Německo a na druhé Stalinův komunistický Sovětský svaz, což byli dva největší a nesmiřitelní nepřátelé. Ne však pro asi milion sovětských vojáků, pro které byl Stalinův teror natolik nesnesitelný, že raději zběhli na druhou stranu a bojovali po boku nacistů proti vlastním spoluobčanům. V pobaltských státech dokonce dodnes najdeme sochy místních obyvatel v nacistických uniformách, kteří jsou vnímáni jako osvoboditelé před sovětským útlakem.

Během vylodění v Normandii byl každý zhruba desátý zajatý voják Wehrmachtu sovětského původu. Asi nejproslulejšími Sověty bojujícími na straně Německa byli příslušníci Ruské osvobozenecké armády nazývané podle jejího velitele Andreje Vlasova Vlasovci. Ti sehráli klíčovou roli při osvobozování Prahy, kdy se otočili proti svým německým spojencům a stáli na straně českého odboje. Jejich původní zradu jim ale vítězní Sověti neodpustili a tak mnoho příslušníků ROA bylo popraveno či zemřelo v gulagu.

4) Němečtí vojáci jen plnili rozkazy

Německé ozbrojené síly byly během druhé světové války v zásadě dvojího typu. Tím prvním byl Wehrmacht jakožto klasická armáda a tím druhým pak polovojenské divize SS. Zatímco příslušníci SS byli kovaní nacisté, o mužích ve Wehrmachtu se často mluví jako o obyčejných Němcích, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě a díky branné povinnosti museli bojovat za Adolfa Hitlera, ať se jim to líbilo, nebo ne. Často účast na hrůzách války tito muži odůvodňovali tím, že jen plnili rozkazy a v případě jejich neuposlechnutí by sami byli zabiti.

Bohužel, situace ve Wehrmachtu nebyla vždy ani zdaleka tak idylická. Obzvláště v situacích, kdy vojáci dostali dobrovolný úkol, který stejně splnili. Kupříkladu během obsazování polské vesnice Jozefow vojáci Wehrmachtu zmasakrovali přes 1200 Židů. Velitelé řekli, že kdo se na střílení Židů nechce podílet, ten nemusí. Přesto 80 % vojáků střílelo dál, prý aby si udělali lepší jméno a měli po válce lepší kariéru. Pro kariéru by člověk občas udělal ledasco, ale postřílet 1200 lidí je trochu moc.

5) Spojenci jako mistři v dešifrování

I díky loňskému filmovému zpracování mnoho lidí ví, že jedním ze zlomových obratů ve válce bylo prolomení německého kódu Enigma Britem Alanem Turingem. Stejně tak v Tichomoří američtí cifršpioni dokázali prolomit japonské šifry a dostat se tak k cenným informacím. O čem se ale už nemluví, je skutečnost, že to nebyli jen spojenci, kdo zaznamenával úspěchy v dekódování nepřátelských šifer.

Mistrem v dešifrování spojeneckých kódů byl mezi Němci Wilhelm Tranow. Tento muž, o kterém nejspíše slyšíte poprvé v životě, si přitom svými schopnostmi nijak nezadal s Turingem nebo Američanem Josephem Rochefortem. Mezi lety 1940-1943 díky Tranowovi a jeho mužům nacisté znali přesnou polohu 80 % britských lodí a ponorek, stejně jako itineráře přesunů spojeneckých vojáků v Evropě. I Japoncům se v Pacifiku několikrát podařilo prolomit americké kódy a využít toho ve svůj prospěch. Jen o těch "zlých" dešifrovacích géniích nejspíš nikdo nikdy nic nenatočí.

Tady se pak dozvíte, co spojovalo Adolfa Hitlera a Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Podobné články

Doporučujeme

Další články