5 okamžiků, ve kterých dostali pozemšťani pořádně na frak

Ve škole jste se učili tak maximálně o vymírání dinosaurů, protože o tom zrovna Spielberg točil film. Planeta ovšem byla na pokraji vymření minimálně pětkrát.

Obrázek uživatele Vaclav Rybar
Kulturní barbar, oktanový pozér, vrah masa a poživatelných potravin všeobecně.

1. Vymírání na přelomu ordoviku a siluru (před 500 miliony lety)

win2 První z vědci uznávané vymírací pětky. Před 500 miliony lety žila drtivá většina organismů v mělkých oceánech. Během „pouhých" dvou milionů let však vyhynulo 77 % veškerého života na Zemi. Příčiny nejsou známé, ale variantou je prudký pokles oxidu uhličitého ve vzduchu a divoce se měnící hladina oceánů, druhou možností pak náhlá, byť relativně krátká doba ledová.

2. Vymírání v pozdním devonu (před 360 miliony lety)

V téhle éře už jsme měli život nejen v oceánu, na souši se rozmáhaly obří rostliny (z 30 centimetrů na začátku devonu vyrostly v třicetimetrové obludy na jeho konci) a také hmyz. 70 % vyhynulého života tenkrát ale umíralo opět především ve vodě. Spekuluje se o poklesu množství kyslíku v oceánech, možná i o nárazu komety, což samozřejmě dává větší šance na přežití právě hmyzu. Ten totiž přežije cokoliv.

3. Vymírání na přelomu prvohor a druhohor (před 250 miliony lety)

win Tady se přírodě málem povedlo zahubit samu sebe. Odhady mluví o 83 % veškerého života, ale podle některých vědců to mohlo být klidně i 95 % všech živočichů a rostlin. Viník, jako ostatně u všech vymíracích pokusů, není úplně jistý, ale důkazy ukazují na dnešní Sibiř, který se před čtvrt miliardou let proměnila v supersopku a způsobila mohutnou erupcí několik let trvající vulkanickou zimu. Během ní uhynuly všechny rostliny a prudce se zvýšila salinita oceánů. To se stalo osudným vodním i suchozemských živočichům. Kromě trilobitů naposledy vydechla drtivá většina... no vlastně skoro všeho.

4. Vymírání před nástupem jury (před 200 miliony lety)

Během padesáti milionů let se planeta zas dala trochu dohromady, ale přesto ji postihla další katastrofa. Tentokrát sice jen 48 % veškerého života, ale šlo především o větší savce, což pozdějším dinosaurům trochu umetlo cestičku k nadvládě nad světem. Chcete znát příčinu? Opět smůla, mohl to být meteor, pár neposedných sopek nebo nějaká ta vykolejená evoluce. Každý vědec vám bude tvrdit něco jiného.

5. Vymírání na konci křídy (před 66 miliony lety)

winnn A konečně tady máme to dokolečka omílané vyhynutí dinosaurů. Mnozí učitelé se k tomu staví, že nikdy předtím ani potom k žádné apokalypse podobných rozměrů nedošlo, a přitom je dinokalypsa v žebříčku až na třetím místě se 75 % pohřbeného veškerenstva. Můžete si klidně myslet, že za to mohla kometa, která to naprala do Země, ale nikdo vám to spolehlivě nepotvrdí. To, co se stalo, ovšem zahalilo Zemi do tmy, takže rostliny fungující na fotosyntéze uhynuly a s nimi to zabalili i býložravci, kteří je měli za hlavní potravu. A bez býložravců neměli masožravci co žrát. Celý ekosystém se zbortil jako domeček z karet. Přežili jen ptačí dinosauři menšího vzrůstu, kteří potřebovali méně potravy a měli lepší možnost si ji sehnat. Kdo přežil, zdědil planetu. Kromě ptáků a některých mořských živočichů to byli především drobní savci, kteří se dokázali zahrabat do nor a přečkat tam to nejhorší.

Komentáře