Výročí narození Gaia Julia Caesara: 5 mýtů a faktů o nejznámějším římském císaři

13. července roku 100 před naším letopočtem se narodila jedna z nejvýznamějších historických osobností všech dob. Světlo světa poprvé spatřil Gaius Julius Caesar. Caesar se stal mužem, který ovládl celý Řím a dokázal si podmanit mnoho nových částí římského impéria. Co zajímavého víme o jeho životě a co si naopak myslíme úplně špatně?

1) Císař, který nikdy nebyl císařem

Julia Caesara všichni znají jako nejznámějšího římského císaře, který svým významem zastiňuje i nechvalně proslulé Nera a Caligulu. Paradoxem je, že ač latinský císařský titul caesar je odvozen právě od jeho jména, sám Julius Caesar formálně nikdy císařem nebyl. Ambiciózní Gaius Iulius Caesar začal svou politickou kariéru jako vojenský konzul, následně byl jmenován kvestorem a posléze i praetorem. Významným krokem Ceasarova vzestupu k moci bylo zformoávní tzv. prvního triumvirátu, kdy Římu vládl spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem. V roce 49 př.n.l. zahájil Caesar občanskou válku, po níž byl zvolen doživotním diktátorem. V této funkci prakticky neomezeného vládce setrval do svého zavraždění v roce 44 př.n.l. Prvním římským císařem se stal až jeho adoptivní syn Oktavián Augustus.

2) Otec egyptského faraona

Známý je příběh lásky Caesara a egyptské královny Kleopatry. S tou se Caesar setkal, když se postavil na její stranu během egyptské občanské války, kterou panovnice vedla se svým bratrem –spoluvládcem Ptolemaiem XIV. Z milostného vzplanutí římského vůdce a o polovinu mladší egyptské královny nejspíše vzešel syn Ptolemaios Caesar, přezdívaný Caesarian (malý Caesar). Jeho otcovství přijal Caesar formálně a lze předpokládat, že byl i biologickým otcem chlapce, kterého následně pouze právně legitimizoval. Po porážce a zabití Kleopatřina bratra byl Caesarian instalován na egyptský trůn jako nejprve Kleopatřin spoluvládce, následně po smrti matky a jejího milence Marka Antonia vládl Egyptu jako Ptolemaios XV. Jeho vláda byla velmi krátká a záhy po smrti Kleopatry byl i Caesarian zavražděn na popud Caesarova adoptivního syna Oktaviána. Jiné bilogické dítě než Caesariana Caesar neměl. Jeho dcera Julia, kterou zplodil se svou manželkou Kornelií, zemřela při porodu.

3) Ani salát, ani císařský řez se po Caesarovi nejmenují

Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že populární Caesar salát je pojmenován právě po Gaiovi Juliovi Caesarovi. Stejně tak se traduje, že císařský řez (latinsky sectio caesarea), jako forma porodu, se jmenuje po Caesarovi, který se touto cestou sám měl narodit a následně byli císařským řezem přiváděni na svět i další římští císaři. Obojí je naprostý nesmysl. Salát s typickou zálivkou, kuřecím masem a krutony je pojmenován po Američanovi italského původu Caesaru Cardinim, který tento pokrm poprvé připravil ve 40. letech ve své restauraci v Kalifornii. Císařský řez se pak v Římě v Caesarových časech používal jen výjimečně, když matka umírala a bylo potřeba zachránit dítě, jelikož zákon byl ve většině případů pro ženu smrtelný. Sám Caesar se matce Aurelii narodil přirozenou cestou a jeho matka se dožila požehnaného věku. Ani u dalších římských císařů nejsou důkazy, že by se narodili císařským řezem. Představa vznikla z jazykového nedorozumění. Pojmenování porodnické techniky nevychází ze slova caesar – císař, ale caesus, tedy vyříznutí.

4) Nevyřčená poslední slova

Ze škol si pamatujeme, že život Gaia Julia Caesara ukončil atentát, který na něj spáchala při březnových idách roku 44. př.n.l. skupina senátorů v čele s Markem Iuniem Brutem. Když Caesar spatřil Bruta, kterého považoval za dobrého přítele, v hloučku těch, kteří se ho chytali ubodat k smrti, měl vyřknout svá památná poslední slova: „Et tu, Brute?“ (I ty, Brute?). K tomu ale nikdy nedošlo. Nejedná se o historiky popsanou událost, nýbrž o autorskou invenci Williama Shakespeara, který tuto legendární větu vložil Caesarovi těsně před jeho zavražděním do úst ve svém dramatu Julius Caesar. Někteří historici tvrdí, že překvapený Caesar měl řecky zvolat: „Kai sí, teknón?“ (Ty také, synu?). Ve skutečnosti ale žádná doložená svědectví o Caesarových posledních slovech nejsou. Vzhledem k tomu, že atentát na Caesara začal tím, že jej senátor Servilius Casca řízl dýkou do krku, nejspíše objektivně nebyl umírající Caesar s prořízlým hrdlem žádných slov ani schopen.

5) Otec kalendáře i přestupného roku

Julius Caesar nebyl jen nelítostným římským diktátorem, ale i státníkem, kterému se po sobě podařilo budoucím generacím zanechat reálný odkaz. Tímto odkazem byl kalendář, na Caesarovu počest nazývaný juliánský. Do Caesarovy doby používaný starořímský kalendář neuměl příliš pracovat s tím, že doba oběhu Země kolem Slunce neprobíhá v celých dnech. Toto Ceasar roku 47 př.n.l. změnil tím, že za využití znalostí alexandrijských astronomů, kteří vypočítali, že Země slunce oběhne za 365,25 dne, přišel s konceptem přestupného roku, kdy jednou za 4 roky bude vložen do kalendáře den navíc. Tato metoda se používá ve víceméně nezměněné formě dodnes. Caesarův kalendář se ale dočkal velkých změn. První provedli křesťané, když kalendář „restartovali“ tak, že náš letopočet se začal počítat od domnělého narození Ježíše Krista. Juliánský kalendář se používal do 16. století, kdy byl papežem Řehořem XIII. nahrazen kalendářem gregoriánským. Pravoslavná církev ale i nadále používala kalendář původní, od kterého například Rusko upustilo až v roce 1918 a Řecko v roce 1923. Některé pravoslavné církve dodnes používají juliánský kalendář jako kalendář liturgický.

Zde si pak můžete připomenout velkou habsburskou panovnici Marii Terezii.

Komentáře