4 způsoby, jak se v zimě zahřát

Od prosince do března můžete sedět doma u televize a nadávat, že je venku hnusně. Nebo se zvedněte od kamen a vyražte ven. Pak byste ale měli vědět, jak se lidské tělo chová v mrazu a kde si můžete dát dobrého panáka na zahřátí.

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

1. Zastavte vítr

Stačí, když trochu fouká, a překvapí vás mnohem nižší zima, než je vidět na teploměru. Skutečná (efektivní) teplota se totiž od té naměřené může lišit až o desítky stupňů v důsledku tzv. wind-chill efektu. Jde o ztrátu tepla prouděním vzduchu. Pokud tenkou izolační vrstvu ohřátého vzduchu kolem vašeho těla odfoukává vítr, bude vám prostě větší zima, než ukazuje teploměr.

Pro bližší představu té sibérie si tady si můžete pustit zvuk pořádné zimní vánice:

Wind-chill efekt se dá spočítat z vnější teploty a rychlosti větru a na webu najdete i KALKULÁTOR. Pokud je například nula a fouká vítr 40 km/h, bude vám zima jako při –16 °C. Absolutním základem je proto v zimě vrstva oblečení, která neprofoukne. V horách větrovka (ideálně s membránou), ve městě třeba vlněný kabát, který vítr zastaví svou tloušťkou, a jako bonus i hřeje.

2. Kupte si vlněné termoprádlo

Radit, abyste si v zimě pořídili teplé prádlo, by byla banalita. Jde ale o to jaké prádlo. Trendem je návrat k merino vlně. Umělá vlákna známe teprve pár desetiletí, zatímco na vývoj vlny měla příroda miliony let. Merino vlna je tak jemná, že nekouše ani přímo na těle. Skvěle odvádí pot a udrží vás v suchu, i když se zapotíte, a navíc v ní nepřežijí bakterie, takže nezapáchá ani po několikadenním nošení.

Polárník Václav Sůra doporučuje termoprádlo Devold, které už před více než sto lety používali jeho slavné polárnické vzory Amundsen a Nansen. „Platí přitom, že víc tenčích vrstev vás zahřeje víc než jedna silná vrstva,“ zdůrazňuje. Tady se můžete podívat, jak termoprádlo funguje v praxi.

3. Najezte se

Výživné jídlo bohaté na tuky a cukry vás před prochladnutím ochrání hned dvěma způsoby. Zaprvé v těle spustí tzv. postprandiální termogenezi – produkci tepla poté, co se do krve vyplaví živiny. Nasycení tedy člověka pocitově zahřeje.

A zadruhé jídlo v těle vytváří tukovou vrstvu, která slouží jako izolace. Lehce obézním lidem není taková zima, jako hubeňourům a anorektičkám. Tělo je moudré a tohle všechno podvědomě ví. Proč myslíte, že nám v zimě tak chutná chleba se sádlem a přeslazený čaj?

4. Dejte si panáka

Ale pozor, tohle si žádá podrobné vysvětlení. Role alkoholu v mrazu je totiž velmi zajímavá.

Pokud je vám zima, tělo na to reaguje snížením podkožní cirkulace krve (tzv. vazokonstrikce), což snižuje tepelné ztráty. Tělo se tak snaží co nejdéle udržet stálou teplotu jádra (vnitřních orgánů), které jsou pro přežití nejdůležitější. Jednoduše sníží přívod krve tam, kde by jinak teplo zbůhdarma utíkalo, a přesměruje tak teplo k vnitřním orgánům. I proto je v chladném prostředí nesmysl dát si panáka, který podkožní cévy naopak roztáhne. Místo zahřátí tak alkohol způsobí vaše ještě větší prochladnutí.

Roztažením podkožních cév alkohol vyvolá pocit tepla, který v mrazu klame. Zdá se vám, že jste se panákem zahřáli, ale skutečnosti vám teplo naopak utíká periferními cévami. Právě proto řada zimních pijáků skončila tragicky. Měli pocit, že si panákem pomohli, ale ve skutečnosti to bylo podobné, jako kdyby se svlékli do půl těla. A právě proto byste taky od sebe měli pověstného bernadrýna se soudkem rumu na krku hnát pryč. Kdyby vás totiž ve vánici našel, mohlo by vás to stát život.

A teď pozor, to nejzajímavější. Pokud promrzlí a zkřehlí dorazíte domů, do příjemně vytopené chaty nebo kamkoli jinam, kde je teplo, funguje alkohol přesně obráceně. Tím, že vám otevře periferní cévy, vás opravdu zahřeje. Povrch těla se rychle prokrví, a protože je ten povrch těla už v teplém prostředí, teplo se ve vás tím víc rozlije. Ideální postup, jak se zahřát, je tedy vlézt si do horké vany a dát si panáka.

Jak správně pít slivovici?

Zapomeňte ale na tuzemák, levnou vodku, zelenou a další podezřelé “míchačky” ze spodní police samoobsluhy. Nikdy totiž nevíte, kdo je vyrobil a z čeho. Často jde o koktejl škodlivých chemikálií a někdy se v nich objeví i jedovatý metanol. Když už pít, pak raději pravý ovocný destilát, který nevzniká mícháním lihu s „něčím“, ale destilací ovocného kvasu. Třeba tradiční třikrát pálenou Jelínkovu slivovici z Vizovic.

Pít ovocné destiláty je nejen bezpečnější, ale i zajímavější. Otevře se vám celý vesmír chutí, protože pálenka už z principu nemůže být každý rok stejná. Na rozdíl třeba od tuzemáku je to přírodní produkt, ve kterém se odráží jak použitá odrůda ovoce, tak i sezóna, ve které dozrávaly. Vizovická slivovice 2015 z odrůdy Stanley stařená v dubovém sudu je prostě o několik tříd výš než nějaká anonymní „míchačka“.

Slivovice se pije hlavně v zimě, což má dva důvody. „Ovocné pálenky jsou zaprvé silné, mají až 50 % alkoholu,“ vysvětluje obchodní ředitel firmy R. Jelínek Miroslav Motyčka. „A to už si v letním horku nedáte… I druhý důvod je specifický pro slivovici. Švestky sklízíme na podzim, pak musejí asi měsíc kvasit, pak destilujeme a nakonec pálenka minimálně jeden rok zraje.“

Existují dva rovnocenné přístupy, jak správně pít slivovici. „Záleží hlavně na množství pití,“ zdůrazňuje pan Motyčka. „Pokud slavíte, doporučuji vychladit, protože pak můžete pít snáze. Vychlazení se i hodí pro rychlé ‘společenské’ štamprle, když jde okolo soused. U nás na Slovácku míváme pro tento účel lahev slivovice stále v lednici.

Jiná situace je ale při ’zážitkovém’ pití, kdy si chcete užít typicky ovocnou chuť a vůni. Pak volte pokojovou teplotu a použijte speciální skleničku na destiláty, ve které se koncentruje aroma. Přivoňte, napijte se a doušek poválejte v ústech. Teprve pak polkněte a vydechněte nosem. Soustřeďte se nejen na vlastní chuť, ale i na dochuť (dozvuk) a na jeho délku. Jak dlouho vám na patře zůstane lahodný ovocný vjem? U stařených destilátů bývá dozvuk delší…“

A tady se podívejte na dvanáct míst, kde je největší zima na světě.

Komentáře