15 ultraslizkých textů české popmusic

Pozor! Za tyhle výplody českých textařů nás trapnost fackuje.

Tohle je přehlídka textů, za které by jejich autoři měli namísto pravidelných honorářů od OSY být vyhnáni na Sibiř kvůli tomu, že ničí čisté dětské duše!

1. Křídla z mýdla – Kryštof

Krajčovy tajnosnubné texty plné dětinských metafor jsou občas tak poetické, až se chce jednomu vyvolat ducha K. H. Máchy a požádat ho, aby přepsal své nejkýčovitější verše! Protože tohle je opravdu romantický sliz nejvyšší kvality.

Křídla Mít z mýdla a tát,

když se vsází, že další fází je pád.

2. Heja Heja – Iveta Bartošová

Dodnes nevíme, za co všechno se chtěl Jarek Šimek Ivetě pomstít. Heja Heja navždy zůstane podivným mementem mori této nešťastnice.

Pokaždý však našla jsem sílu vstát, zbavit se nároků...

Otřásla se zem a z křehký holky musel být buldozer.

Se svým andělem kráčela jsem ve větru dál...

Heja heja, heja heja, heja heja, mám chuť se zas bláznivě smát!

3. Taky jsem se narodil bos – Olympic

Zdeněk Borovec i mistr tesař se někdy utnou... Možná že narážka na dvě půlky odkazuje na tajemnou pověst, že Olympic vždy byla gay kapela.

Taky jsem se narodil bos, jako každý chlap,

a kromě dvou půlek neměl nic...

My měli roucha stejně průhledná,

když jsme jen sáli z mléčných žláz.

4. Mumuland – Petr Kotvald

Když se některý interpret snaží být mermomocí skladatelem i textařem, mnohé uši krvácejí... I když tohle je spíš na Bohnice.

Veselou zemí je Mumuland,

mumu jsou holky a mumumu kluk,

mumu I love you...

5. Láska – Wanastowi vjecy

Absolutní verše, drogy a Láďa Řehounek. Tohle když slyšíte, nevíte...

Krávy jdou pod vodou, rohy pnou nad vodou
.

Máš to rád na druhou, mravenčí vod nohou
.

Můžeš bejt jako král, zasranej feudál

6. Hlodavec – David Kraus

Mělké umění jednoho kluka, který je příliš talentovaný, aby byl průměrný, a příliš průměrný, aby byl geniální. Výsledek je absolutní canc.

Slítlo káně na hlodavce,

hlodavec bejt mrtvej nechce


Roztrhat ho na cáry nepůjde tak lehce


Hlodavec se brání zuby,

drápy.
 Káně mu za to ukouslo kus brady

7. Křídla motýlí – Aneta Langerová

Oskar Petr se snažil o hloubku. A zase ty metafory! Ne nadarmo musel tenhle text několikrát vysvětlovat, a vždy marně. K tehdy 18leté Anetě se však ‚okřídlená‘ slova o smrti příliš nehodila...

Jednou už tě málem měla


A už zase by tě chtěla


Hříšná těla, křídla motýlí


Krev stéká po růži


Cos na zeď věšel


Průvan sfouk a život nešel


Potrhaná křídla motýlí

8. Ať je jak vítr – Lucie Vondráčková

PhDr. Lucie Vondráčková. Někdy litujeme, že žijeme v demokratickém zřízení a nemůžeme některé trapné lidi prostě zakázat. Možná by ale Lucie uspěla jako zpěvačka turbofolku v Makedonii.

Ať je jak vítr.


Ať ví co chce
 přitom sám sobě se dovede smát.


Je zvlášní a zvlášť
né kam vítr tam plášť
a má sílu které neodolám.



Ať je jak vítr.


Nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít


dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž


a když k ránu snad má chuť zas jít 
neuletí..

9. Chodím ulicí – Jan Kalousek

Kalousek pochcává básnickou češtinu jako podvraťák... Zvrací námořník? Větší impotenci v imaginaci jsme nikdy nezažili.

Chodím ulicí barvu šedou teď nevnímám,
 a kočky se mrouskaj


chodím ulicí na pomník se teď vyčůrám,
 jako zatoulanej pes.


chodím ulicí tam kde zvrací námořník,
 a všichni se koukaj.

10. Ptákoviny – Jiří Korn

Jirka Korn za socialismu byl vždycky napřed, a to proto, že uměl relativně dobře kopírovat Západ. Nedej bože, když se však pokusil o něco vlastního, originálního – to pak byly ptákoviny.

Jsem pták, jsem pták
 a to je tím,
 že nejsem myš.


Jsem pták, však ňák
 moc neletím,
 hej, zacláníš!



Jsem pták, jsem pták
 vždy hladový 
a pípám – píp,
 však pták je pták,
 bez ptákovin 
by nudou chcíp.

11. Esemes – Lucie Bílá

Gábina Osvaldová asi umí napsat slušné texty, ale jak říkal sv. Augustin, není pravé víry bez mlčenlivosti, a v tomhle případě asi fakt měla držet hubu... nebo péro.

Já mám jen teď, žádný pak, přejels mě jak náklaďák, i když je to pochmurný, tvý city smetu do urny…

12. Mám rád vůni tvý kůže – Pavel Vítek

Co tím chtěl zjemnělý Vítek říci? S ohledem na jeho sexuální orientaci si představujeme, jak si lehá před svým gay přítelem v chrámu sv. Víta na oltář... A ten rým „oltář – svatozář“, to snad není ani do slabikáře.

Dám svý tělo na oltář, já nechci mít svatozář

13. Bez titulků – Ewa Farna

Ewo, Ewo, Ewo – tohle je těžší než složit Rubikovu kostku napodruhé. Kdože to tančí v tvých podpatcích? Tvůj přítel? Hlava se nám točí z té záhady.

Vím, vždyť já vím, rok se s rokem střídá
i když už tě vídám míň.
Znám ten smích, když tančíš v mých podpatcích.​

14. Bude mi lehká zem – Hapka a Horáček

Jestli existuje patetické dno, právě jsme se propadli až pod něj. Čtěte si to dokola, vždyť toto není ani dada, to je prostě sračka.

Má lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem...

Mám tu svá vysvědčení,
pohlednici z Brém
a proti pihám krém...
Co s nimi ? Čert je vem !

Ten čert sám brzo zjistí,
Že má v podpaží
moc těžké závaží...
A někde v poli rozpaží !

15. Hlavolam – Chinaski

A vítězem se stává??? (Pro větší prožitek doporučujeme zaměnit všechna ‚tučná‘ slovesa za „kopulovat“.) Kdyby měl Malátný aspoň koule, tak to řekne natvrdo, ale tohle je, jako když si v drogerii koupíte deset litrů šeříkového saponátu.

Chci líbat tě na tvoje ústa
Chci vzývat jak boha tvůj klín
Na věky s tebou tu zůstat, lásko
Jenom to jediný vím​

Abychom nekřivdili autorům textů a jejich interpretům – mají právo na estetické uklouznutí. Vina za to, že jejich díla zaprděla český éter, nesou hudební dramaturgové rádií – bez milosti jim nafackovat.

Také vás trapnost fackuje?

Anketa se načítá...

Komentáře