14 zajímavostí o rumu, díky kterým vám bude daleko víc chutnat

Když člověk ví, co dělá, víc ho to baví. Stejně tak platí, že když víte, co pijete, daleko víc si to užijete. Zvláště v případě tak pečlivě vyladěného nápoje, jakým je rum.

1) Rum z Karibiku je v zásadě dvojího druhu – podle toho, z které oblasti pochází. V těch ovládaných historicky Francouzi se vyrábí rumy těžší a drsnější, ve španělských naopak rumy lehčí a jemnější, z nichž je typickým představitelem kubánský rum.

2) Předchůdcem dnešního rumu byla tzv. tafia neboli „pirátský rum“.

3) Rum se vyrábí z cukrové třtiny, která původně pochází z jihovýchodní Asie a než se dostala do Karibiku, urazila dlouhou cestu – geograficky i časově. Na Přední východ a do Evropy ji přivezli arabští obchodníci někdy v 8. století a o sedm století později ji pak Evropané začali vysazovat na územích objevených Kolumbem a jeho následovníky. Až do poloviny 19. století byla u nás třtina z Karibiku hlavní zdrojem cukru, než ji nahradila řepa.

4) Třtina je tráva dorůstající výsky až šesti metrů, s mohutným stonkem tlustým až 5 cm, který obsahuje asi 20 % procent cukrů. Ten se z třtiny ‚vymačkává‘ v mlýnech – jako jejich pohon sloužila buďto lidská síla, nebo existovaly mlýny větrné a vodní, některé slouží dodnes.

5) Třtinová šťáva neboli guarapo má mléčnou barvu se žlutozeleným odstínem, ale taky hodně vody, která se nejprve musí odpařit, aby vznikl hustý sirup, na jehož povrchu krystalizuje cukr. Po jeho odstranění zbude hustá šťáva neboli melasa, která se pomocí zvláštního kmenu kvasinek přemění v ‚třtinové spilce‘ na vino de caña neboli třtinové víno s obsahem alkoholu cca 7 %.

6) Vino de caña projde destilačním procesem v koloně, čímž se oddělí voda a vznikne čirá alkoholová tekutina zvaná aguardiente – což je složenina ze slov „voda“ a „ohnivý“. Část z ní se pak destiluje ještě jednou.

7) Aby z ohnivé vody vznikl rum, je zapotřebí ještě mnoho pečlivě provedených kroků. Nezbytné je zrání v sudech z bílého dubu, které dodá budoucímu rumu typickou barvu i tóny vůní a chutí, a zásadní jsou zkušenosti maestros roneros, tedy mistrů výroby rumu, kteří podle chuti smíchávají různé várky mezi sebou a vytvářejí tzv. báze, základy pro budoucí finální rum.

8) Rum si můžete vychutnat nejen nosem a ústy, ale i očima. Podržte sklenku proti světlu a nakloňte ji. Uvidíte jeho barvu od zlaté až po temně hnědou, a když dáte sklenku zpátky do svislé polohy, bude po jejích stěnách rum stékat v oddělených pramíncích, kterým se říká „nohy“. Čím silnější jsou, tím je rum viskóznější.

9) Rum zraje ‚naněkolikrát‘ mnoho let v různých sudech (mladých a starých) a je dobré vědět, že číslo na etiketě nevyjadřuje úplně přesně jeho stáří. Například rum označený jako sedmiletý obsahuje sice sedmiletý rum, ale je to ve skutečnosti jeho ‚nejmladší‘ složka, protože při jeho finálním dolaďování byly použity i báze až dvakrát starší.

10) Při otevření každé nové lahve by se podle tradice mělo pár kapek ‚ucmrndnout‘ na zem „pro svaté“.

11) S kubánským rumem Havana Club je spojena řada významných historických osobností v čele se spisovatelem Ernstem Hemingwayem. Popularitě rumu napomohly mezi světovými válkami tzv. suché zákony v USA, které směrovaly kroky cestovatelů do Havany, kde na ně již byli připraveni zkušení barmani.

12) V roce 1924 vznikl v Havaně Club de Cantineros – asociace kubánských profesionálních barmanů.

13) Rum se totiž nemusí pít jen čistý nebo s ledem, ale je hlavní složkou mnoha koktejlů. Tím nejznámějším je daiquiri, který vznikl v dodnes fungujícím baru El Floridita a jeho autorem byl Constantino Ribalaigua, nejoblíbenější barman již zmiňovaného spisovatele. Existují ale mnohé další – jejich recepty najdete ZDE.

14) Za rok vyrobí Havana Club na 36 milionů litrů rumu v 8 různých sortách, od tříletého až po patnáctiletý. A také ještě jeden s daleko staršími složkami, kterého se vyrobí pouze tisíc lahví ročně.

A tady se podívejte na těchto 7 horkých alkoholových nápojů, které vás spolehlivě nenechají zmrznout.

Komentáře