Před pár dny nám Facebook zrušil naši stránku. Měli jsme tam tisíce fanoušků. Náš web rozhodně není xenofobní jako třeba stránka Islám v ČR nechceme, neparazituje na lidských osudech jako Blesk.cz, ani nezveřejňuje fotky spermatu na zádech Kate Upton jako web Maxim.cz. Záminkou pro zrušení byly údajně dvě  "škodlivé" fotografie, které jsme umístili na Facebook jako ilustrační odkaz k našim článkům. Jeden se týkal úchylných svatebních dortů, kde byla fotografie dvou uříznutých hlav z marcipánu s nápisem "Ani smrt nás nerozdělí". Druhý článek byl o situacích, kdy se děti stydí za své rodiče. A zase tam byl marcipánový dort, tentokrát s vymodelovaným mužským údem, který svírá v ruce žena, na niž stydlivě hledí její syn. Prostě trapnost až hanba, ale žádná opravdová sprosťárna. Podle nás jsme neukázali nic sexuálně explicitního, co by porušovalo přísná Zuckerbergova pravidla. Ukázali jsme pouze a jen trapně žertovné výtvory z marcipánu. Jenže někomu stálo za to klikat a hlásit a bonzovat, a to v takové míře, že nás Mark zrušil. Vztekáme se jen trochu, Facebook je jeho byznys, a když se mu to nelíbilo, co s tím naděláme. Nás však více zajímá to, kdo nás kvůli tomu nahlásil a proč? Samozřejmě máme nepřátele, a to jak osobní, tak i názorové. Někdo nás nenávidí už od dětství, jinému jsme kdysi přebrali holku nebo kluka. Dalšímu se nemusejí líbit naše dnešní články o antiislamistech (ZDE), o ostatních novinářích (ZDE) nebo o financování českých hudebních festivalů (ZDE). Facebook sice neprozradí, kdo na nás práskal, ovšem v malém hezkém Česku se nic neutají. Bonzáky známe. A taky už máme novou stránku, podívejte se SEM:   Budeme rádi, když se na FB zase stanete našimi přáteli   Proč má ale někdo potřebu "oznamovat" a "hlásit" "kompetentním orgánům", co dělají druzí? "Zrádce národa" Karel Sabina práskal kvůli penězům, parašutista Karel Čurda údajně proto, aby zastavil vraždění českých vlastenců nacisty. A Pavlík Morozov udal vlastní rodiče sovětským komunistům, protože uvěřil zrůdné bolševické ideologii. Před listopadem 1989 byli nejaktivnějšími práskači členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti (PS VB), což se překládalo jako „Pitomec stojí vedle blbce". Oficiálně ale šlo o uvědomělé občany, angažované při udržování veřejného pořádku a organizaci dopravy při prvomájových průvodech. V roce 2006 Julian Assange založil "práskačský" server WikiLeaks, protože měl pocit, že informace o krocích amerických úřadů nemají být tajné, ale veřejné.   Nějak podobně vypadají lidé, kteří nahlásili naši stránku na FB. Někteří ale byli starší a někteří z nich neměli koule, ale prsa.   Nic z toho sice příliš nechápeme, ale má to aspoň nějaký jasný motiv. Co ale vede lidi k tomu, aby se navzájem bonzovali Facebooku? Tady jsou možné důvody:  

1. Pomsta

Kamarád vám přebral holku, čímž se z něho stal váš úhlavní nepřítel. Co mu nechat smazat profil, třeba pod záminkou, že šíří nenávist?  

2. Uraženost

Když jsme ještě pracovali v Maximu, dávali jsme na svou FB stránku časopisu vyzývavé fotky polonahých žen. Porušovali jsme tím lehce pravidla, až nás nabonzoval jeden student a překladatel z Hradce Králové. Udělal to poté, co si nás dal do přátel, začal do nás vandrovat a urážet nás. My jsme se ho na FB stránkách časopisu Maxim zeptali, proč je tak zlý a útočný. Tím jsme mu udělali velkou ostudu. On se urazil jako malý kluk, že se s ním nechceme kamarádit.  

3. Likvidace konkurence

Představte si, že jako cukrář vyrábíte hořické trubičky. Lahůdku s evropskou známkou původu smí podle zákona péct a nabízet každý, kdo tak činí na katastrálním území města Hořice v Podkrkonoší. Tam ale existuje hned několik firem, které spolu svádějí obchodní bitvy. Kdyby si navzájem bonzovaly FB profily, vítěz virtuální války by těch trubiček třeba prodal víc.  

4. Přílišné zobecňování

Franta pracuje ve firmě Semtele, s.r.o. vyrábějící nafukovací panny. Ta firma vám sice vůbec nic neudělala, ale Franta vám dal v hospodě přes hubu. Když proto nahlásíte stránky firmy Semtele, že se jedná pornopropagaci, firma přijde o reklamu a tím možná i o zakázky a třeba Frantu propustí. Co na tom, že ztratí práci dvacet dalších lidí? Hlavně, že Franta bude mít průser.  

5. Přesun afektu

Někdo cizí nahlásil váš profil, na kterém jste se chlubil nahou fotkou přítelkyně. Smázli vás. Sice vůbec netušíte, kdo vás udal, ale bažíte po pomstě. A tak nahlásíte profil náhodně vybraného člověka. Bože, ta slast!  

6. Nuda

Nedokázali jste v životě nic, nikdo vás nezná, nemáte žádné kamarády, ale hlavně nemáte čím zaplnit svůj zoufale prázdný život. Čumět na televizi, pařit hry ani chlastat váš už nebaví. Dřív byste tu nudu řešili rozkopáním autobusové zastávky nebo posprejováním fasády, ale dneska jsou všude kamery a hned by vás chytli. Facebook umožňuje zažít vzrušení z ničení anonymně. Když někomu shodíte profil, firma mu neprozradí, kdo mu to udělal.  

7. Legitimní důvody

Před prázdninami se občanskoprávním aktivistům kolem Terezy Cajthamlové podařilo "sestřelit" FCB profil s názvem Islám v ČR nechceme. Byl totiž plný xenofobních a rasistických postů a urážlivých fotografií, což do veřejného prostoru opravdu nepatří. Fašounkům kolem Martina Konvičky ale bohužel později profil obnovili.  

8. Znovuprožívání historie

"Jaké asi bylo žít za komunistů, kdy bylo Česko prolezlé bonzáky, estébáky a udavači?" říká si možná část těch, co nahlašují cizí FB profily. Anebo to třeba mají v genech. Když byli vaši rodiče práskači, práskáte taky.  

9. Hraní si na Boha

Máte pocit, že jen vy jste ten spravedlivý a že jen vy máte právo rozhodovat o tom, co je pro ostatní správné a mravné. Vedeni ušlechtilými a vznešenými pohnutkami proto shazujete profily, které považujete za špatné. Některé stránky a profily jsou podle vás pornografické, další vyzývají k násilí atd. atd. Pořád je to ale lepší, než kdybyste stříleli náhodné chodce jako John Allen Muhammad. V roce 2002 jich postupně pozabíjel deset, než ho policie dopadla. Svým pronásledovatelům zanechal posměšný vzkaz: "Jsem totiž Bůh!"  

10. Rozkoš z ničení

Bombardovat Drážďany nebo Hirošimu, zapálit mraveniště, rozkopat v lese muchomůrku… Ne že bychom to osobně schvalovali, ale bohužel víme, že pro určité jedince nepostrádá ničení jistou přitažlivost. Smáznutí FB profilu je jen začátek, zápalné lahve nastoupí až později.  

11. Závist

Někdo něco hezkého dělá, třeba umělecky váže knihy, chová včely nebo vyrábí nože z damascénské oceli. Nebo si založí webovou stránku, ta docela prosperuje, má inzerci atd. Líbí se vám to, obdivujete ho, ale jste příliš líný, hloupý a nešikovný. Co takhle zkusit mu aspoň trochu uškodit? Napráskat ho třeba tím, že Facebooku nahlásíte, že ta a ta fotka je porno. Na FB to neřeší člověk, ale automat (nebo možná člověk, jehož pracovní náplní je fungovat jako automat). A ten nerozlišuje mezi prsem z lidského tuku a kůže a tím z marcipánu.  

12. Škodolibost

Představte si náhodného spolucestujícího, který volá na řidiče tramvaje: "Pane řidiči, pane řidiči, prosím, tenhle pasažér jede načerno! Von si neštíp lístek, já ho viděl!" Nepráská v rámci svého zaměstnání, ale prostě jen proto, že ho to baví. Škodí a udává s radostí. Už před sto lety v eseji Policajtské nátury popsal český filozof Ladislav Klíma: „Takové člověčisko vidí v parku dítě, neposlechnuvši matku, a hned uspořádá mu přísnou přednášku o kráse poslušnosti a o bití. Spatří peroucí se kluky, a hned je pohlavky rozhání. Vytkne ti na mostě, aniž mu překážíš v chůzi, že nejdeš po patřičné straně. Najde-li tě ve dne, za nejkrásnějšího počasí, v lese spícího, vzbudí tě: ,Hej, pane, nemyslete, že jste v posteli!' Přeřízne dokonce provaz nehybného už oběšence - vrchol drzosti a nelidskosti. Bylo by přát každému takovému, aby sebevrah, přijde-li k vědomí, na místo sebe jej oběsil. Mezi policajtství patří skoro každé míchání se do cizích věcí, ‘zasahování', ‘urovnávání', napravování i pomáhání: skoro vždy skrývá se tu ‘péče o celek', ‘snaha o obecné dobro' atd."   A tak jsme si na Facebboku založili novou stránku. Budeme rádi, když se zase stanete našimi přáteli.