fb pixel 11 důvodů, proč prvňáčci plakali – G.cz
Vyhledávání

11 důvodů, proč prvňáčci plakali

115 000 českých dětí nastoupilo do prvních tříd. Byly vystrašené a zamlklé, některé i brečely. Oprávněně. 

Dirk Diggler
Dirk Diggler 2.9.2014, 13:00

1. Česká škola z nich vychová stejné šmejdy, jako jsme my

Smyslem českého školství není produkovat vzdělané, samostatně myslící a svobodné lidi, ale poslušné otroky státu. Takhle byla povinná školní docházka vymyšlena už za Marie Terezie. Od té doby se mnoho nezměnilo. Učíme se o rozpadu atomu a kosmických letech, ale smysl a cíl toho všeho je nacpat nás do škatulek a vyfackovat z nás prefabrikované roboty. Ve škole nejde o rozvíjení uvažování, ale o to, abyste měli správně nalinkované sešity a ořezané tužky a dodržovali školní řád. „Stádní idiotství zvané škola uloupilo mě přinejmenším třicet procent mé duševní síly,” napsal už před sto lety filozof Ladislav Klíma. A měl pravdu.  

2. Česká škola se příliš nemění

České školství je skoro stejné, jako když jsme se v něm vzdělávali my. Učí v něm parta zcela průměrných, starých a unavených učitelů bez jiskry, nadhledu a inspirativnosti. Existuje sice pár čestných výjimek, ale to jsou koníčkáři – normálního člověka by české školství neuživilo. České školství už více než sto let stojí na biflování a memorování. Nerozvíjí osobnost a názory, neučí kritickému myšlení. Děti se musí učit, kdy se narodil Mácha, místo aby se dozvěděly, v čem byl tak převratný a proč ho rozcupovala dobová literární kritika. Přečtou si pár prvních veršů Máje, ale nikdo jim neřekne o Deníku. České školství stojí na písemném projevu, ne na schopnosti diskutovat a obhájit si svůj názor. Důkaz? Romské děti, které čeští učitelé posílali do zvláštních škol, se po emigraci do Angli bez problémů začlenily do běžných tříd a dosahují průměrných nebo i nadprůměrných výsledků. Hravé učebnice, kterými by děti bavilo listovat? Interaktivní výuka? V západní Evropě je to standard, v Česku ale nevídaná věc. U nás stojí výuka na vršení roztříštěných dat a hromadění nepodstatných informací. K čemu dětem bude naučený seznam děl Karoliny Světlé, když se nic nedozví o dnešní světové literatuře a filmu? zingari4 i-italy.org  

3. Česká škola je podivně “mezi”

Ve skandinávských zemích je školství liberální, otevřené a přátelské k dětem. Poskytuje jim volnost a vychovává z nich svobodné osobnosti. V Číně a Japonsku je školství exrémně náročné a přísné. Z dětí vychovává vzdělané odborníky, vybavené velmi obsáhlou sumou vědomostí. V Česku je to něco mezi – kočkopes. A pak se nedivme, že stejně amorfní jsme i my Češi.  

4. Česká škola vychovává k ochcávání

Náš školský systém nejen toleruje opisování, ale přímo k němu vyzývá. České děti totiž sedí v lavicích po dvou. V zemích, kde to se vzděláním myslí skutečně vážně, nechávají děti sedět samotné. Nejen že se lépe soustředí, ale nemohou opisovat.  

5. České školství vytváří nafoukance a šovinisty

Obrovský důraz je položen na českou literaturu, české dějiny a českou kulturu. Vyvolává to v nás pocit, že jsme pupkem světa. Pak se strašně divíme, když zjistíme, že v cizině to slavné Česko někdo vůbec nezná a myslí si, že jsme Čečensko nebo součást bývalé Jugoslávie. České školství není objektivní a neposkytuje žákům alternativní pohled na svět, který se státu nehodí do krámu. V učebnicích se třeba nedočtete, že: – za Habsburků jsme se vůbec neměli špatně a rozbití mocnářství byla z dnešního pohledu obrovská chyba. Mohli jsme totiž zůstat součástí mnohonárodnostního společenství, což by nejspíš mimo jiné znamenalo, že by komunisti nikdy nezískali moc – vyhnání sudetských Němců byla genocidní čistka, které padli za oběť i němečtí antifašisté – Pražské jaro 1968 nebylo žádným vznešeným “bojem za svobodu a demokracii, ale jen rvačkou dvou smeček komunistů o moc, ve které s pomocí sovětských tanků zvítězili stalinisté – Češi nikdy za nic a proti nikomu nebojovali (až na pár čestných výjimek typu Kubiš a spol.), ale vždycky se před každým okupantem podělali a věrně mu sloužili. Za 2. války přísahali věrnost Německé říši a za normalizace chodili spořádaně do prvomájových průvodů – listopad 1989 nebyla žádná studentská sametová revoluce, ale domluvené předání moci, při kterém Havel a spol. komunistickým zločincům nezkřivil ani vlásek na hlavě. Jen díky tomu jsou dodnes u moci estébáčtí agenti a práskači. Tohle všechno se děti ve škole nedozvědí a musejí si to někde najít samy. Ne že by se vším musely souhlasit, ale vyprovokovalo by je to ke kritickému myšlení a naučilo by je to nepřijímat nekriticky, co jim kdo nakuká.  

6. Česká škola je nefyziologická

Většinou se začíná už v osm, kdy dětský organismus ještě potřebuje spát. Třídy jsou moc velké (běžně přes třicet žáků), což je pro efektivní výuku příliš. Škola rozsekává rok do podivných segmentů výuky a prázdnin a boří cit pro přirozený rytmus roku. Léto pro nás začíná červencem (začátek prázdnin) a končí srpnem (konec prázdnin). V přírodě je ale léto už v červnu, kdy všechno dynamicky rozkvétá. Toho si ale děti nevšimnou, protože se honí, aby si rychle vylepšily známky. sss the40by40.com  

7. Česká škola je přehnaně feminizovaná

Učitelů je zoufale málo, převažují učitelky. Z kluků to vychovává mamánky a subínky, kterým chybějí mužské vzory.  

8. Česká škola je kolaborantská

Vedle tabule visel Masaryk, Hitler, Gottwald, Husák, Havel, Klaus a teď tam visí Zeman. Nikoho nenapadne ptát se, kdo z těch pánů byl český šovinista, masový vrah, rudý diktátor a syfilitik, hlupák, děvkař, buzík stydící se za svou orientaci a kdo vyhrál volby díky podvodnému inzerátu v Blesku. Škola prostě kolaboruje a vytváří pseudoúctu k autoritám jen proto, že jsou to autority.  

9. Česká škola nedokáže propojit předměty

Matematika, chemie, literarura, dějepis, to všechno se u nás učí zvlášť. V dětských hlavách tak vznikají izolované ostrůvky vzdělání, ne ucelená představa o světě. Jinde se předměty tématicky spojují.  

10. Česká škola nesmyslně známkuje

Trojka z chemie často znamená jen to, že jste si s chemikářkou nepadli do oka. Pětistupňové známkování je příliš omezené a neobjektivní na to, aby postihlo schopnosti a vědomosti žáků. Známkování deformuje i fakt, že některé děti opisují domácí úkoly od těch nejlepší spolužáků. Mají je dobře, takže dostanou jedničku. Čestnější děti se s úkoly moří doma a sami. Mají je někdy špatně, takže dostanou nanejvýš trojku.  

11. Česká škola upřednostňuje dívky

Na základce se dívky chtějí zavděčit paní učitelce. Hodně se proto učí a mají lepší výsledky než kluci, i když třeba nemají takové studijní předpoklady. V tomhle věkovém období jsou navíc dívky vývojově nejméně o rok před kluky, a navíc jsou i pečlivější. Jenže na střední školy se pořád bere hodně podle prospěchu. sssss weirdlittleworlds.com   Že mohou jít včerejší prvňáčci přes to všechno jednou studovat třeba Karlovu univerzitu? I většina redaktorů g.cz tam studovala, a výsledek? Darmo mluvit, jsme nevzdělaní šmejdi s tituly. A je to pořád horší. Konzultační firma Thomson Reuters každoročně sestavuje mezinárodní žebříček 400 nejlepších univerzit. Žebříček je velmi objektivní, protože se opírá i o databázi vědeckých výsledků Web of Science. Karlova univerzita se v žebříčku loni propadla o třicet míst a skončila v poslední padesátce. Vysoko nad ní se umístily univerzity třeba v Hongkongu, Jihoafrické republice nebo na Taiwanu.  
TÉMATA

Podobné články

Doporučujeme

Další články