11 důvodů, proč je Turecko lepším místem k životu než Česko

Obrázek uživatele Ivan Brezina
„Svět patří těm, co se neposerou.“

Bývalý kolega novinář Martin Schmarcz nemá rád muslimy a speciálně Turky. Od sestřelení ruského bombardéru je nesnáší natolik, že na Facebooku skoro obden píše, jak jsou Turci proradní a zlí.

Včera se Martin zvlášť rozohnil: „Léta moc nejím brambory. Chutnají mi jako škrob. Nebo spíš nijak. Ale o víkendu jsem měl u mámy její brambory, ne z Turecka. A byl to asi takový rozdíl, jako chleba z kvásku od pekaře a z remitendy od Babiše. Nešlo by taky vyhlásit sankce na Turecko?“

Ty brambory jsou prostě pro Martina moc turecké a srpek měsíce na nebi moc islámsky zahnutý... Odepsal jsem mu: „A co teprve turecký med, to teprve hnus! Bože, Martine, nepřeháníš to už s tou nenávistí trochu?“, načež Martin kontroval: „Turecký med leze do zubů a je to opravdu hnus.“

V ústech českých českých xenofobů prostě i sladkost zhořkne. Turecko je pro ně odvěký nepřítel Evropy – civilizačně a kulturně podřadná země kdesi daleko v Orientu. Jak je to ale doopravdy?

1. Hospodářství

To, co je v Česku synonymem chaosu, bordelu a neschopnosti, je ve skutečnosti přesně obrácené. Osmanská říše měla dokonalou administrativu a její armáda byla skvěle organizována. I proto ostatně často vítězila nad evropskými armádami.

Dnes je Turecko hospodářsky na stejné úrovni jako třeba Bulharsko, Rumunsko nebo Lotyšsko – a to Turci v práci tráví méně času a mají vyšší produktivitu než Češi. Turecko nás rychle dotahuje a brzy Čechy ekonomicky předběhne. To se pak budeme divit!

2. Tolerance

Na územích, které Osmanská říše ovládla, si křesťané a židé mohli zachovat své náboženství. Po dobytí Konstantinopole tam Mehmet II. pozval kupce, stavitele a umělce z celé tehdejší Evropy. Turečtí muslimové byli k cizincům velmi tolerantní. Ve středověké Evropě ale platilo pravidlo „Koho vláda, toho náboženství“, což se projevilo třeba emigrací českých elit po bitvě na Bílé hoře.

3. Kultura

Po dobytí Konstantinopole (1453) Turci navázali na dědictví byzantské říše a po staletí vstřebávali to nejlepší jak z východu, tak i ze západu. Jejich kultura je směsí perských, arabských a evropských vlivů. Česká kultura je oproti turecké plebejská a provinční.

Orhan Pamuk dostal v říjnu 2006 jako první Turek Nobelovu cenu za literaturu za fascinující knihu Istanbul – vzpomínky na město (2003). V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů“.

Náš Jaroslav Seifert sice dostal Nobelovu cenu už v roce 1984, ale spíš než za literární přínos to bylo za politiku.

4. Čistota

Projděte se Istanbulem včetně periferií, a pak se projděte okrajovými čtvrtěmi Prahy. Kde myslíte že najdete větší bordel?

5. Národní sebevědomí a hrdost

Když ruský bombardér naruší turecký vzdušný prostor, Turci ho prostě sestřelí. Bezva trefa!

Je to sebevědomý národ – na rozdíl od pokakaných Čechů, kteří by si to k východním agresorům nikdy nedovolili. Když k nám Sověti vtrhli v srpnu 1968, Češi jen založili Svaz československo–sovetského přátelství a v Milovicích od okupantů kupovali naftu.

Postavte vedle sebe Erdogana a Zemana. Spatříte hrdého bojovníka s přímým pohledem a vedle něj tupého ruského švába přiblble se motajícího po vodce.

6. Památky

Na tureckém pobřeží jsou nejhezčí antické památky (Trója, Pergamon, Efes, Bodrum, Side…). Když na přelomu letopočtu vznikaly, praotec Čech se ještě toulal kdoví kde. Karlštejn, Český Krumlov, Kutná hora - to všechno je nejméně o 1500 let mladší.

7. Doprava

Turecké autobusy jsou spolehlivé, přesné, rychlé, čisté, ale hlavně extrémně pohodlné. Sklápěcí sedačky, wi-fi, televize, občerstvení… V Česku máme jediného dopravce, který se může rovnat desítkám tureckých autobusových firem – Student Agency. Ani Jančurův řidič vám ale s úsměvem nepostříká ruce tureckým parfémem.

Istanbulské metro má 70 stanic (30 dalších ve výstavbě) a sedm tras o celkové délce sto kilometrů. Toho Praha nedosahuje ani náhodou.

8. Sultánská tradice

Osman I. z kmene Oghuzů se v roce 1299 prohlásil sultánem a založil tak osmanskou dynastii, která v Turecku vládla až do roku 1923. To je 624 let, což je fascinující doba, se kterou se čeští Přemyslovci nemohou rovnat ani náhodou. Tak dlouhá doba vládnutí jedné turecké dynastie je výjimečná i v Evropě. Divíte se, že britská kapela Dire Straits svou slavnou píseň nazvala Sultans of swing a ne třeba Císařové swingu nebo Prezidenti swingu?

9. Jídlo a pití

Turecká kuchyně je mnohem zajímavější, rafinovanější a zdravější než česká. Turci si jídlo umějí užívat, o čemž svědčí třeba meze (pestrá směs nejrůznějších malých lahůdek počínaje plněnými vinnými listy přes olivy se sýrem až k sušené šunce pastirma. Češi tak leda nacpat si břicha ovarem nebo jídly, která “ukradli” jiným národním kuchyním (guláš, řízek).

Káva a čaj jsou v Turecku připravovány a podávány obřadně a rafinovaně. Čech vymáchá papírový sáček s čajovým odpadem v horké vodě a zalije si lógr. A ještě tomu říká „turek“, čemuž by se Turek vysmál. On totiž silnou kávu svařuje v džezvě s kardamomem. A zatímco Češi lemtají pivo do bezvědomí, Turci rozprávějí v čajovnách u vodních dýmek.

10. Chování

Turci se na sebe neustále usmívají, děkují si a navzájem si prokazují úctu. Češi se na sebe neustále mračí, závidí si a pomlouvají se. Když se pak vypraví na zájezd do Turecka, špitají si o „necivilizovaných a špinavých muslimácích, co se chovají jak hotentoti“.

11. Kemalovská tradice

V roce 1923 se rozpadla osmanská říše a prezident Mustafa Kemal přišel s velmi radikálními reformami. Ve snaze přiblížit Turecko Západu ho zmodernizovat. Místo arabského písma zavedl latinku. Pod trestem smrti zakázal fezy a mužům místo nich nařídil nosit evropské klobouky. Zrušil muslimský kalendář (počítaný od Mohamedova přesídlení do Medíny v roce 622), čímž Turecko symbolicky poskočilo o skoro šest set let dopředu. Z ústavy vyškrtl odstavec, podle něhož je státním náboženstvím islám. Zrovnoprávnil ženy, zakázal jejich zahalování a pustil je do politiky....

V Česku nikdy nic podobného neproběhlo. Nejde o to, že u nás tak radikální reformy nebyly potřeba, ale spíš o to, že jsme tak silného politika nikdy neměli. Havel? Myslíte toho pána, co měl sice plná ústa boje proti komunismu, ale „sametově“ předal komunistům majetky, nezkřivil jim ani vlásek na hlavě a svou pritiprávně vrácenou Lucernu prodal estébákům? Havel nesahá Kemalovi ani po kotníky.

Co všechno je v rámci sankcí třeba zakázat?

Anketa se načítá...


Komentáře