10 zajímavostí o Cyrilu a Metodějovi, věrozvěstech, kteří k nám před 1154 lety přišli šířit křesťanství

5. července v Česku oslavujeme státní svátek Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Pro mnohé je to jen den volna v práci, jiní si připomínají osudy dvou bratrů, kteří před 1154 lety dorazili na území tehdejší Velkomoravské říše šířit křesťanství. Co bychom o těchto postavách, které významně ovlivnily naše dějiny, měli vědět?

1) Synové císařského úředníka

Jak Cyril (narozený jako Konstantin), tak jeho starší bratr Metoděj (narozený jako Michal) byli syny byzantského císařského úředníka Lva žijícího v Soluni (dnešní Thessaloniki). Předpokládá se, že Cyril se narodil kolem roku 826, jeho bratr Metoděj pak o zhruba 9 let dříve. Cyril byl nejmladším z celkem sedmi bratrů, osudy jeho dalších pěti sourozenců se bohužel nedochovaly. Jak Cyril, tak Metoděj byli oba velmi vzdělaní a měli před sebou slibnou světskou kariéru, přislíbený výhodný sňatek a záruku bohatého života. Oba se ale pozemských statků zřekli a rozhodli se zasvětit život víře. Právě při vstupu do kláštera přijal starší Michal kolem roku 850 jméno Metoděj.

2) První výprava za židy

Jak Cyrila, tak Metoděje si velmi oblíbil tehdejší mladý byzantský císař Michael III. Učence ovládající několik jazyků proto vybral, aby na žádost tamních představitelů putovali do židovské Chazarské říše nacházející se zhruba v místech dnešního poloostrova Krym u Azovského moře a vedli zde dialog mezi židy a muslimy. Bratři se proto naučili hebrejsky a vyrazili na dlouhou cestu z Konstantinopole (dnešní Istanbul). Kromě náboženských rozhovorů měli Cyril s Metodějem u Chazarů ještě jeden úkol. Tím bylo nalezení ostatků papeže Klimenta I., který zde zemřel v exilu. To se jim podařilo a tyto ostatky pak jako vzácné relikvie přinesli nejprve zpět domů a posléze i na Velkou Moravu. Dnes jsou uloženy v bazilice svatého Klimenta poblíž římského Kolosea.

3) Povolání na Moravu

Na Velkou Moravu se Cyril a Metoděj nevypravili jen tak z vlastního rozmaru. Císař Michael III. je vyslal na přímou žádost velkomoravského knížete Rostislava. Ten měl císaři poslat dopis následujícího znění: "Lidé naši od pohanství odstoupili a křesťanský zákon zachovávají, nemáme však učitele takového, který by nám našim jazykem pravou víru křesťanskou vyložil, aby i jiné země, toto vidouce následovaly nás. I pošli nám, pane, biskupa i učitele takového. Neboť od vás na všechny strany vždy dobrý zákon vychází." V té době již bylo na Velké Moravě křesťanství vyučováno i praktikováno, nicméně pro prostý lid bylo nové náboženství i jeho liturgie zcela nesrozumitelné a právě to měli Cyril a Metoděj napravit. Důvodem bylo i to, že kníže Rostislav se chtěl při šíření křesťanství vymanit z vlivu Francké říše.

4) Přípravy na velkomoravskou misii

Důvodů, proč na misii na Velkou Moravu byli vysláni zrovna Cyril a Metoděj, bylo několik. Kromě úspěchu jejich předchozí misie k Chazarům a obliby u císaře Michaela III. bylo hlavním důvodem i to, že oba bratři již od dětství hovořili slovanským jazykem. Předpokládá se dokonce, že jejich matka byla slovanského původu. Cyril si byl dobře vědom toho, že společný jazyk v mluvené formě k šíření víry nestačí a vytvořil proto i nové jednoduché písmo - hlaholici. Bratři pak ještě předtím, než vyrazili na Velkou Moravu, společně přeložili liturgické spisy potřebné ke konání bohoslužeb.

5) Dílo na Velké Moravě

Na Velkou Moravu byzantští věrozvěsti dorazili na jaře roku 863. Cyril v té době měl náboženskou hodnost kněze presbytera, Metoděj přišel s hodností jáhna. Pro potřeby šíření víry sepsal Cyril tzv. Proglas, tedy předmluvu ke staroslověnskému překladu evangelií. Oba bratři se na Velké Moravě těšili nesmírné autoritě a vzhledem k tomu, že jejich bohoslužby byly pro lid srozumitelné, stále více lidí se nechávalo pokřtít a křesťanství zažívalo nebývalý rozmach. Cyril s Metodějem zároveň školili i nové kněží. Společně solunští bratři sepsali též Zakon sudnyj ljudem tedy soudní zákoník pro laiky. V něm byly stanoveny i přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti a obřady, mimo jiné propadnutí veškerého majetku.

6) Cesta do Říma

Po čtyřech letech trvání velkomoravské misie se Cyril s Metodějem odebrali do Říma, kde mělo mimo jiné dojít i k vysvěcení nových kněží a biskupů. Během cesty do Říma došlo k několika politickým zvratům. Byzantský císař Michael III. byl zavražděn a zemřel i papež Mikuláš I. a byl nahrazen Hadriánem II. To nicméně hrálo Cyriovi s Metodějem do karet, zatímco původní papež jim vytýkal, že bohoslužby nekonají v latině, papež nový oceňoval především úspěšnost jejich misie a bratři si ho získali i darem ostatků papeže Klimenta I. Vřelé přijetí u papeže pak zapříčinilo i oblibu Cyrila a Metoděje u nového byzantského císaře Basileia I. Staroslověnština byla v Římě papežem potvrzena jako právoplatný liturgický jazyk rovnocenný s latinou.

7) Konstantin přijímá jméno Cyril a umírá

V Římě Cyrila vyčerpávaly neustálé hádky s konzervativními kněžími, kteří i přes papežovo posvěcení neuznávali staroslověnštinu a vyzývali ke konání bohoslužeb jen v latině nebo řečtině případně pak v hebrejštině, tedy ve trojici jazyků, v nichž byl vyveden nápis na Ježíšově kříži. Tyto kněží nazýval Cyril pilátníky podle římského prefekta Piláta Pontského, který poslal Krista na smrt. U Cyrila zároveň propukla tuberkulóza a tak vyčerpaný věrozvěst věděl, že se šířit křesťanství mezi Slovany s bratrem již nevrátí. Vstoupil proto do římského kláštera, kde přijal řeholní jméno Cyril/Kyrillos a po padesáti dnech zde tuberkulóze podlehl. Zde byl i pohřben a předpokládá se, že jeho ostatky v současnosti leží v bazilice svatého Klimenta poblíž ostatků svatořečeného papeže, které do Říma Cyril přinesl.

8) Metoděj arcibiskupem

Metoděj se po smrti bratra vrátil na Velkou Moravu, aby zde pokračoval v započatém díle a svou misii dokončil. Jeho bezesporu největším úspěchem bylo zřízení moravsko-panonského arcibiskupství, jehož se sám Metoděj stal prvním arcibiskupem. Na Velkou Moravu se vrátil v bouřlivé době, kdy kníže Rostislav byl sesazen, oslepen a uvězněn svým synovcem Svatoplukem. Uvězněn byl na dva a půl roku i Metoděj, který byl na tu dobu i zbaven arcibiskupského úřadu. Na zásah papeže Jana VIII. je Metoděj osvobozen a znovu se ujímá správy arcibiskupství se sídlem v dnešních Sadech u Uherského Hradiště. Z biskupského stolce byl Metoděj sesazen až lstí německého biskupa Wichinga, který se jal likvidovat vše, čeho Metoděj dosáhl.

9) Konec misie a Metodějova smrt

Cílem biskupa Wichinga bylo vymýtit staroslověnštinu a obnovit na Velké Moravě nadvládu latinské liturgie. To se mu po svržení Metoděje podařilo. Nechal uvěznit kněžího Gorazda, kterého Metoděj určil za svého věrozvěstského nástupce, a jmenoval se tímto nástupcem sám. Přes dvě stě kněží vyučených ve staroslověnštině nechal v okovech vyhnat ze země. Úspěšná misie bratrů ze Soluně tak byla doslova rozprášena a zadupána do země. Samotný Metoděj na Velké Moravě umírá a je pohřben, nicméně přesné místo jeho úmrtí a místo, kde leží jeho ostatky, není známo. Objeveno bylo již několik hrobů, o kterých se archeologové domnívali, že by mohly ukrývat Metodějovy ostatky, nicméně vše nasvědčuje tomu, že se jedná spíše o hroby náhodných velkomoravských velmožů.

10) Odkaz Cyrila a Metoděje

O významnosti Cyrila a Metoděje svědčí i to, že jejich odkaz přežívá již více než 11 století. Ke svatořečení věrozvěstů došlo v roce 1880 papežem Lvem XIII., nicméně již předtím byl v českých zemích oslavován jejich odkaz. Oficiálně se jejich svátek začal na žádost arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka slavit s požehnáním papeže Pia IX. v roce 1863 u příležitosti 1000 let od jejich příchodu na Velkou Moravu. Datum 5. července, na které dnes svátek Cyrila a Metoděje nemá s jejich činností žádnou přímou souvislost, byl určen z čistě praktických důvodů, že v liturgickém kalendáři na tento den nepřipadal žádný jiný výjimečný církevní svátek či oslava. Pravoslavní křesťané oslavují Cyrila a Metoděje 24. května (11. května dle původního juliánského kalendáře). Zajímavostí je i to, že zhruba do poloviny 19. století byli Cyril a Metoděj v českých zemích známí pod jmény Crha a Strachota.

Zde se pak můžete seznámit hned s desítkou různých svatých Josefů.

Komentáře