fb pixel 10 historických nesmyslů, kterým nejspíše věříte i vy – G.cz
Vyhledávání

10 historických nesmyslů, kterým nejspíše věříte i vy

Když budete všude chodit s dvoumetrovými kamarády, taky si o vás lidé začnou říkat, že jste prcek. Ne vše, v čem hrál Brad Pitt, musí být nutně pravda. Ono vzato kolem a kolem, nic z toho, kde hrál Brad Pitt, není pravda. Opravový viking by toho dnešního nejspíše ubil za to, že mu dělá svým směšným vzhledem ostudu. A ta kapela taky do konce nehrála... + DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Dějiny jsou matkou moudrosti, a kdo je nezná, ten je nucen si je zopakovat. Pak ale existují i ti, kteří si myslí, že historii dobře znají, nicméně ve skutečnosti znají jen obecně rozšířené mýty, omyly a polopravdy. Některým z nich nejspíše věříte i vy a dost možná jste se je přesně takhle učili ve škole. Co takhle přestat žít ve lži a konečně se dozvědět, jak to bylo doopravdy?

Jan Palička
Jan Palička Aktualizováno 28.4.2021, 15:41

1. Napoleon byl malý

První, co většině lidí přijde na mysl při vyslovení jména Napoleon Bonaparte, je, že tento francouzský vojevůdce a císař byl frustrován ze svého malého vzrůstu, což si kompenzoval touhou po moci a z toho důvodu byl podle něj pojmenován napoleonský komplex. Napoleon sice měřil 169 centimetrů, což dnes rozhodně není nikterak oslnivé, nicméně vnímáno optikou počátku devatenáctého století se jednalo o průměrnou až lehce nadprůměrnou výšku. Mýtus o jeho malé výšce vznikl nejspíše z toho, že do své osobní ochranky vždy vybíral nadprůměrně vysoké vojáky, kteří na první pohled vzbuzovali respekt a vedle nich vypadal jako malý. Co se jeho tělesných proporcí týče, zajímavostí je, že trpěl zúžením předkožky na penisu neboli fimózou.

2. Albert Einstein propadl z matematiky

Na základní škole jsou špatní žáci často motivováni tím, že i jeden z největších géniů, kteří kdy žili, Albert Einstein se potýkal s mizernými známkami a z matematiky dokonce propadl. Sám Einstein se této zaručené informaci vždy rád od srdce zasmál a dodal, že diferenciální a integrální počty ovládal v patnácti letech lépe než jeho učitel a jednou na hodině jen tak pro zábavu vymyslel alternativní důkaz pro platnost Pythagorovy věty. Pravdou je, že napoprvé propadl u přijímacích zkoušek na curyšskou polytechniku. Dlužno ale dodat, že je dělal o rok a půl mladší než zbytek uchazečů o studium na této prestižní univerzitě a kamenem úrazu se mu nestala obtížnost zkoušky, ale to, že byla ve francouzštině, kterou tou dobou ještě úplně neovládal.

3. Vikingové měli helmy s rohy

Prakticky jakékoliv zobrazení vikingů, na které dnes narazíte, je vykresluje jako svalnaté severské válečníky s plnovousy a přilbicemi s rohy, které měly zastrašit protivníka. Vikingové nicméně rohy na přilbách neměli a s největší pravděpodobností se před bitvou holili, jelikož obojí je krajně nepraktické a v době, kdy veškeré souboje probíhaly zblízka, by jen dávali soupeři výhodu v podobě možnosti, za co vikingského vojáka v bitvě zachytit. Pochopitelně, že archeologové nikdy vikingskou helmu s rohy nenašli, několikrát se maximálně nalezl v hrobě válečníka roh, který ovšem sloužil jako číše na pití. Ostatně celý mýtus rohatých vikingů vznikl v literární tvorbě někdy na přelomu 17. a 18. století, tedy v době, kdy se vikingové už nějakých pár set let nemohli tomuto nesmyslu bránit.

4. Trojský kůň

Jedna z mála kapitol, která většině z nás utkvěla v hlavě o antickém Řecku, je triumfální porážka Tróji, které přispělo to, že obyvatelé Tróji přijali od Řeků dar v podobě obřího dřevěného koně, u kterého si Trojané jaksi nevšimli, že je dutý a plný řeckých válečníků, kteří se tak pohodlně dostali do města, které mohli srovnat se zemí. Pochopitelně se jedná o přikrášlený dávnověký mýtus, pro který nejsou žádné hodnověrné důkazy. Dokonce se pochybuje i o autenticitě Homérovy Odysseji, u níž jsou vážné pochyby, že její autor ve skutečnosti nikdy neexistoval a jedná se o stará ústní vyprávění, které akorát kdosi v řečtině sepsal dohromady. Původ mýtu je nejspíše v tom, že při obléhání a zapalování nepřátelských měst se Řekové často oblékali do mokrých koňských kůží, což je mělo ochránít před plameny.

5. Nepotopitelný Titanik

Zkáza Titaniku je dodnes nejslavnější a jedna z největších lodních katastrof všech dob. Záoceánský parník, který se na své první plavbě po nárazu do ledovce potopil uprostřed Atlantiku na cestě do New Yorku 15. dubna 1912, byl v dobovém tisku mnohokrát opěvován jako symbol luxusu a moderních technologií, před jeho vyplutím ale nikde nikdy nepadlo, že by měl být nepotopitelný. Naopak provozovatelská společnost White Star Line si byla moc dobře vědoma toho, že bezpečnostní opatření na lodi byla podceněna, v plánu bylo dokonce na další plavby navýšit počet záchranných člunů. Zkazku o nepotopitelnosti si vymysleli novináři informující o potopení lodi z prozaického důvodu, že slovo nepotopitelný v titulku prostě lépe prodávalo.

6. Kolumbus objevil Ameriku

Italský mořeplavec a kolonizátor je oslavován jako objevitel Ameriky, kam doplul se svou flotilou 12. října 1492. Předně je nutno podotknout, že do Nového světa doplul už 500 let před Kolumbem vikingský dobrodruh Leif Erikson a i toho asi o 20 tisíc let předběhli předkové indiánských kmenů. Ve skutečnosti navíc Kolumbus ani nedoplul na kontinent dnešní Ameriky, během první výpravy poprvé vkročil na pevninu dnešního bahamského ostrova Guanahani, následně pak na dnešní Kubu a Haiti a poté se vydal zpět do Evropy. Pravdou není ani to, že onu Ameriku objevil jaksi náhodou, když se domníval, že pluje do Indie. Cílem jeho cesty mělo být primárně objevování nových území a následně i zhodnocení, zda by cesta přes ně nemohla zkrátit úmornou obchodní plavební cestu do Orientu.

7. Irský bramborový hladomor

Mezi lety 1845 a 1849 postihl Irsko velký hladomor, v důsledku kterého zemřelo téměř 15 % tehdejší osmimilionové populace a další zhruba dva miliony lidí byly nuceny emigrovat, nejčastěji do USA a Kanady. Jako příčina se uvádí to, že úrodu brambor, které byly hlavním zdrojem obživy, napadla plíseň, s níž si tehdejší zemědělci neuměli poradit, proto se této nešťastné kapitole irských dějin říká i bramborový hladomor. To je však jen jedna z příčin, kterou tehdejší britská propaganda prezentovala jako jedinou. Ve skutečnosti za hladomor takových rozměrů mohlo právě chování Britů, kteří měli s Irskem velmi napjaté vztahy a neumožňovali ostatním státům posílat Irsku potravinovou pomoc nebo si tyto dávky ponechávaly a navíc irské farmáře nutili k enormnímu pěstování obilovin pro potřeby britského impéria, tudíž v Irsku nezbyly prakticky žádné potraviny.

8. Krásná Kleopatra

Egyptská královna Kleopatra je opěvována ani ne tak kvůli státnickým schopnostem, ale hlavně jako žena oplývající nevýslovnou krásou, které podléhali všichni muži v jejím okolí a která okouzlila i římského císaře Julia Caesara. Na jediném klasickém obraze nenalezneme Kleopatru jinak než jako nádhernou ženu, čemuž odpovídá i to, že ve filmech jí vždy ztvárnily nejhezčí herečky své doby včetně sexsymbolu Elizabeth Taylorové. Dobové podobizny Kleopatry ale nejsou zdaleka tak příznivé a cestovatel v čase, který by měl choutky na krásnou panovnici, by nejspíše zažil šok. Kleopatra byla podle všeho malá a nepříliš vzhledná žena s africko-semitskými rysy, ve tváři vypadala spíše jako muž a měla velký orlí nos, tudíž Caesarův vkus byl přinejmenším diskutabilní.

9. Římané předhazovali křesťany lvům v Koloseu

Dříve, než se z křesťanství stalo dominantní celosvětové náboženství, museli si křesťané vytrpět perzekuci a v Římě stále uctívajícím staré antické bohy byli první vyznavači Ježíše Krista pronásledováni a likvidováni. Často se hovoří o tom, že krutí císaři a bohatí lidé se bavili tím, že nechávali polapené křesťany předhazovat v Koloseu lvům a jiným dravým zvířatům. To se ale nejspíše nikdy nestalo. Neexistuje jediný historický pramen, který by něco podobného popisoval. V dobách největšího pronásledování křesťanů za císaře Nerona navíc Koloseum ani nestálo a boj se zvířaty provozovali výhradně cvičení gladiátoři, kteří za něj byli bohatě placeni. Všichni ti křesťanští mučedníci, kteří padli pro zábavu barbarských Římanů, jsou výplodem fantazie raných křesťanských autorů, kteří se namísto popisu reality soustřeďovali spíše na očerňování svých oponentů.

10. Inkové byli primitivové, kteří považovali kolonizátory za bohy

Kolonizace Jižní Ameriky s sebou nesla i nebývalou krutost španělských a portugalských conquistadorů vůči domorodým obyvatelům. Ti byli často ve velkém okrádáni a zabíjeni a například takoví Inkové byli prakticky zcela vyhlazeni Franciscem Pizzarem a jeho družinami. Často se říká, že si za to Inkové mohli tak trochu sami, jelikož se jednalo o primitivní naivky, kteří věřili, že Španělé ve svých brněních s mušketami jsou bohové, kteří sestoupili na zemi a nechali si tak od nich vše líbit, včetně zabíjení. V prvé řadě Inkové nebyli rozhodně primitivní, ale naopak vyspělou kulturou a incký vládce Atahualpa brzy pochopil, že přijmout Španěly jako velvyslance míru byl velký omyl. Inkové kladli poměrně intenzivní odpor, nicméně Španělé nakonec zvítězili i díky neustálému přísunu posil z Evropy. Zkazky o primitivech jsou pak jen výplodem rasistické fantazie dobyvatelů, kteří si jí ospravedlňovali své masakry.

Další omyly, kterým věříte, si můžete nechat vyvrátit tady.

Podobné články

Doporučujeme

Další články