1. Nedostatek slotů na ústředně

Vytáčené připojení bylo extrémně pomalé a při snaze dostat se na ústřednu vydávalo zvuky jako mizerný dubstepový track. Pro nás to byl ale nejmilejší zvuk na světě, protože znamenal, že se „logujeme do Matrixu“, zatímco ti po nás uslyší obsazovací tón. Počet slotů na starých ústřednách byl omezený, takže jste museli mít ve špičce vyloženě štěstí.  

2. Zacuchaná kazeta s oblíbeným filmem

Videokazeta, na kterou jste si kdysi nahráli Indiana Jonese, když ho dávali poprvé a naposledy! Teď ji vaše milované video rozžvýkalo a vy ji jemně rovnáte do plastového obalu, snažíte se ji popotahovat a žehlit a modlíte se, aby se to nestalo znovu (marně).  

3. Písničky na přání

Bez vynálezu formátu MP3 a vůbec celé infrastruktury kolem je vaší jedinou šancí čekat, až vaši oblíbenou písničku budou hrát v rádiu a vy si ji potupně nahrajete na kazetu. K tomu je potřeba koupit kvalitní prázdnou kazetu a ne nějaký šmejd z tržnice. A taky občas musíte do toho rádia zavolat a říct si o písničku na přání. Ten pocit triumfu, když se tam dovoláte a moderátor zná tu pecku, o které mluvíte. A pak v tom rozrušení zapomenete zmáčknout REC...  

4. Posílání zpráv na papíře

Taháky, milostné dopisy, tichá pošta, pomlouvání ředitelky. Zmuchlaný papír putoval po celé třídě, protože mobily ještě nebyly. Učitel mohl kdykoliv celou operaci přerušit a začít nahlas citovat škrabopisný epos. A právě proto to byla taková sranda.  

5. Chyba integrity dat

Přinesli jste si domů novou hru? Gratulujeme. Zatímco dneska ji stáhnete za pár desítek minut a můžete tak učinit kdykoliv znovu, až ji smažete, my jsme si domů nesli třeba tucet disket. Velmi křehkých plastových placek, které byly náchylné k nejrůznějšímu poškození. Stačilo se na disketu blbě podívat a hned hlásila chybu integrity dat. Stačila jedna špatná z toho tuctu a mohli jste zase šupajdit do obchodu. Kamenného.  

6. Vybité baterky

Připojíte přehrávač do USB nebo zásuvky a on vám sám řekne, že je nabitý na 60 %? To je panečku luxus. My měli nekonečné zásoby tužkových baterek, protože většina našich gadgetů žádné ukazatele neměla. Prostě hrály a hrály, dokud nedohrály. Jediným údajem byla orientační výdrž udávaná prodejcem, ta se ovšem lišila podle použitých baterek. Proto tenkrát reklamy na Energizer dávaly smysl.  

7. Volání kamarádům

Voláte kamarádovi na pevnou, protože s ním chcete něco probrat. Jenže to zvednou rodiče a pošlou vás do... no vy víte kam. Tehdejší bolest pevných linek, které si pro sebe uzurpovali dospělí, protože když někdo volá, tak to přece musí být důležité a pro ně.  

8. Obecně život před Googlem a Wikipedií

Možnost kdykoliv napsat sebeblbější dotaz do malého okénka v internetu je jedním z největších vynálezů posledních dekád. Dřív musel člověk vynaložit nějaké úsilí, aby se dostal k vědomostem. Jít do knihovny a tam popadnout encyklopedii a všechno si ručně najít. Nebo se zeptat někoho chytřejšího, kdo opravdu chytrý byl a nespoléhal na kolektivní online vědění.  

9. Rvačky ve videopůjčovně

Přišel nový film se Schwarzeneggerem a vy se to dozvěděli o dva dny později? Smůla, vaše oblíbená půjčovna má jen tři kopie a všechny jsou zamluvené na dva týdny dopředu. Má smysl si kvůli Arniemu vyřizovat průkazku v půjčovně na druhé straně města? To si pište!  

10. Analogové focení

Vyfotili jste fotku, ale nevěděli jste, jak vlastně bude vypadat. Nejste si jistí, jestli jste přetočili pásku, tak to radši uděláte znova, i když tím přijdete o drahocennou jednu pozici na čtyřiadvacítkovém filmu. Při vyndavání filmové role musíte být opatrní, aby světlo nezničilo všechno vaše snažení. Bojíte se, že člověk, co bude fotky vyvolávat, se bude nad vašimi faily popadat za břicho. Tolik emocí, které digitální fotografie poslala do kouta. A ZDE máte 7 důvodů, proč je, byl a bude Game Boy boží.